Srpen 2014

Vystřízlivění

12. srpna 2014 v 21:48 | Sticky Bubblegum |  poezie
Nesnáším loučení a ty to víš,
a i když už nejsi můj, pozoruji tě když spíš.
Chtěla bych aby můj dotyk nutil motýly do tvýho žaludku vlítnout,
radši než odejít bych tě viděla chcípnout.

424 dnů opíjení se a teď mám být najednou střízlivá?
Přála jsem si nekonečnou píseň a teď mi pomalu doznívá...
Nenávidím tě, den co den tě proklínám.
Tak proč bez tebe sakra pomalu umírám?

V hlavě máš dva hlasy, čekám kdy se roztrojí.
Dá se zachránit někdo kdo o pomoc nestojí?
Možná jen krutá zkouška, uvidí se kdo v ní obstojí.
Milovat i nenávidět? Už vím že jde obojí.

Polibek

10. srpna 2014 v 22:55 | Sticky Bubblegum |  poezie
Myslela jsem, že mi uschnou rty, hulila jsem trávu,
ten tvůj vlhkej jazyk, políbil's mě pro záchranu.
Když jsi jednou začal, přestat bylo těžký.
Sebeúcta? Výčitky? Ty zmizely všecky.
Mohla bych psát o svých citech, ale ty ten pojem neznáš.
Extrémista. Egoista. Ignorace? Běžná.
Půl roku jsem chtěla věřit, že jsi vážně bezva.
Dělala jsem toho tolik, věci, který ty bys nikdy nezvlád'.
První místo hudba, ale já nebyla ani druhá,
nechtěla si připouštět, že jsi takovej čurák.
Pro tebe jen skořápkou, prý jsem děsně hezká,
zasunout a vycákat, pak uchovávat v deskách...
Štěstí hledáš v chlastu, lásku nazýváš iluzí,
vlastně je mi tě líto, snad se z toho probudíš.
A tak mě teď vzpomínka na ten večer
řeže víc než kdybych měla žiletky v břiše...