Kdybych nikdy nepoznala jaké to je tě mít,
asi by bylo snazší bez tebe žít
Měla jsem se za bojovníka, ale má bojovat ještě cenu?
Mé štěstí přede mnou utíká... Co když už ho nedoženu?
Mé štěstí přede mnou utíká... Co když už ho nedoženu?
A ta příšerka, kterou jsem mívala v břiše,
utekla ode mě stejne tiše
Jediné slunce v duši, které mám, mi kolem krku visí,
a mě už nenapadá příliš věcí, co můj smutek ztiší
Měla jsem se za masochistu, co si užívá bolest,
ale teď už si přeju jen jedno... konec
ale teď už si přeju jen jedno... konec
Páni, to se ti moc povedlo
.
.
.
Je to fakt pěkně napsané - takové... procítěné
Píšeš fakt dobře