Zahrajeme si takovou hru -_-

7. listopadu 2013 v 23:05 | Sticky Bubblegum |  diary
Přicházím domů z natáčení reklamy. Jsem totálně unavená a mrzutá, protože jsem musela vstávat před pátou hodinou a teď už je skoro půlnoc. Celý den jsem mrzla v šatech, nohy z těch hloupých bot, které na mě navklékli, bolí snad čím dál víc a navíc vím, že až otřevřu dveře od bytu, tak ho neuvidím, protože odjel na dva dny domů. Vcházím do bytu, rozsvěcím světlo a... Všude kolem mě je žluto. Že to není nic divného? Jo, ale naše světlo září spíš oranžově a stěny jsou bílé... Jako v kleci s kanárky si připadám proto, že stěny jsou polepené kancelářskými papírky ve žluté barvě. Jsou všude. Na dveřích, na zdech, na klikách, na skříni. Zabouchnu dveře. "Zahrajeme si takovou hru -_-", hlásí první papírek. Usměju se, dávám klíč do zámku, abych zamčela... "Jo, radši se zamkni, srabe -_-" poradí mi papírek nad klikou, kterého jsem si do teď nevšimla. Hm, bod pro tebe broučku, víš, že se vždycky zamykám.

"Takže ty jsi mě nechala sníst tím ohavou?" V první chvíli nechápu, ale následně mi to dochází. Když jsem ráno odcházela, nechala jsem pro něj v lednici bagetu se vzkazem "Sněz mě". Bageta se očividně rozhodla, že se mi pomstí. "Tvoje bageta se moc zlobí! Za to teď budeš poslouchat mé příkazy!" Jo, měla jsem pravdu. Je v tom bageta. "Jdi do koupelny!" No co, bagety se musí poslouchat. Otočím se a zamířím do koupelny, pro případ, že bych nevěděla, kde mám koupelnu, hlásá mi cedulka na skříni "Tady není koupelna!", zato na dveřích do koupelny je cedulka "Ano, sem". Rozsvěcím a k mému překvapení je cedulka i na vypínači... "Blik" a k tomu obrázek žárovky. Jde poznat, že můj miláček (teda bageta, ehm) studovala uměleckou školu. :D Koupelna je celkem malá, takže si papírku nalepených na zrcadle všimnu hned. "Na sebe nekoukej", "Jsi krásná, jako vždy :*", "Máš si jen umýt ruce -_-". Culým se jako blázen a čtu si ty tři cedulky ještě pětkrát, načež si umyju ruce, přečtu si cedulku se svolením "Teď si můžeš jít pověsit oblečení na věšák" a chystám se vyjít z koupelny, když mě lísteček u dveří upozorní "A zavírej za sebou :P" Jdu do našeho miniaturního pokoje, nahmatávám vypínač... Další cedulka. "Bojíš se tmy? :D" Ne, broučku, ale nejsem kočka, abych viděla ve tmě. Přesunuji se k věšáku. "No moc nekoukej a svlékat", "Až budeš, tak běž do kuchyně a koukni se na linku!" Usmívám se tak, že se bojím, že mi brzo prasknou rty. Jdu tedy do kuchyně a koukám na linku, na které je další lísteček. "Ne, nejde o to, že je umytá, ale o to, že máš otevřít lednici". "Opatrně!" na lednici, mě poněkud děsí, ale kdyby mě chtěl zabít, asi by to udělal jinak, takže otevírám lednici. Uprostřed poloprázdné lednice na mě zírá miska s jídlem. "Tady máš večeři miláčku :*". Teď jsem asi právě zemřela... na příčinu čeho vlastně? Štěstí? Radosti? Ani nevím. "Dobrou chuť... Ano to znamená, že já to nechutnal. :D Držím palce" Tohle mě tedy opět vrací do reality. "A vem si stůl!" A tohle taky. Ohřeju si jídlo, i když nevím, zda to mám povolené, jelikož jsem žádnou instruktáž o ohřívání nenašla, a poté se přesunuji (i se stolem v podobě časopisu) na postel, s tím, že si k jídlu pustím nějaký film, otevírám notebook a vypadne na mě další lísteček "Žádnej Oggy beze mě!" Neboj se, lásko, na Oggyho bych se bez tebe nikdy nedívala. Když sedím na posteli všimnu si ještě dalších dvou lístečků. "Čokoládu až po jídle!" poroučí mi lupínek, který je nalepený na čokoládě, kterou mám položenou vedle postele. A poslední lísteček, který vidím, je nalepený na jeho tričku, které je složené na posteli... navoněné jeho parfémem. Abych měla v čem spát. "Dobrou noc, miluji tě :*" Jestli jsem předtím zemřela štěstím, pak se teď probouzím k životu a to jen proto, abych mohla znovu zemřít. Kdybych byla v animáku, běhaly by mi teď kolem hlavy srdíčka a u uší by mi vyřvávaly trumpety. Kdybych byla v romanťáku, asi by mi začal hrát nějakej doják jako I will always love you (i když nevím, proč mě napadlo zrovna tohle).

Když jsem mu potom volala a ptala se, kde ty lístečky sakra našel, tak mi řekl jenom "To zjistíš, až najdeš poslední lísteček". Takže ten na triku poslední nebyl. Měla jsem je ve speciální kapsičce v kabelce a skoro bych je nenašla ani já, takže mu to muselo zabrat spoustu času. A na vrchním papírku stálo "Ano, zabralo mi to dost času než jsem je našel -_-".

 


Komentáře

1 Říjnová Říjnová | Web | 8. listopadu 2013 v 16:55 | Reagovat

Tak to je fakt dokonalý! To bych taky chtěla, zahrát si takovou hru. A myslím, že by mě i bavilo to vymýšlet :D

2 L. L. | 10. listopadu 2013 v 11:18 | Reagovat

Pááááni to je jak z romantického filmu :)) Smím se inspirovat a připravit něco podobného vlastnímu příteli ? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.