Prosinec 2012

A tak se zase opijeme...

31. prosince 2012 v 16:10 | Sticky Bubblegum |  diary
Nemám ráda Silvestr. Nemám. Většina lidí ho bere jako další den, kdy se můžou zlískat, opít a ožrat. Já jim to neberu, ale mnohem líp se opíjí a paří na zábavách nebo diskotékách a zrovna na Silvestra žádné zábavy nebývají a většina diskoték je zavřená, protože mají soukromé akce, takže člověk si buď jde sednout s partou lidí do hospody/baru, udělá house party a nebo se jede pít na chatu. Jenže když nemáte prostory na house party, ani kámoše s chatou a nebo ani třeba dost kámošů na to, abyste se na jakýkoli druh párty zmohli, tak je to pak celkem nuda. Jenže když řeknete, že na Silvestr budete doma tak si každý myslí, že jste největší looseři, protože na SILVESTRA přece nikdo doma neni! A já musím říct, že já na Silváš bývám doma skoro vždycky... Snad 3x jsem byla někde jinde.


Jenže ono se ani doma nedá dělat, jako že žádnej Silváč neni, protože televize nevysílá nic normálního, ale samé pizdoviny, které mají zoufalce, co sedí doma, jakože pobavit, ale vypadá to tak, že posloucháte Michala Davida a Gotta a sem tam řekne Gondík s Gondíkovou nějakej vtip, kterej neni vtipnej. Nakonec si stejně pustím film, u kterýho se bojím, nebo jsem ho stokrát viděla, takže ho vypnu. Na noťasu si nemám s kým psát, protože každej je na nějaký tý párty a spát nejdu, protože chci vydržet aspoň do té půlnoci. Aby mi každej připoměl jakej looser jsem, tak mi od 22:00 do 2:00 pošle pár lidí SMSky, jakože k Novýmu roku a optaj se, kde se právě nacházím (kde pařím). NIKDE! Jako bonus všude samej vohňostroj a petarda, náš pes z toho má infarkt, takže se X hodin v kuse klepe a nechce se ode mě hnout a zkuste si na sobě X hodin mít psa.

Ale jelikož a protože jsem slíbila, že se zmíním o novoročních předsevzetích, tak se zaměřím na ně.

A víte co? Taky je nemám ráda. Samozřejmě jsem si kdysi předsevzetí dávala, ale netuším jaká. Asi něco jako "zhubnu" a "budu se víc učit" a tak. No asi tušíte jak to dopadlo. A takhle to dopadne skoro u všech. Každej rok si tolik kámošek říká, že přestanou kouřit a už za týden (max. za měsíc) opět kouří jednu za druhou. Vemte si, jak jsou vždycky v Lednu a Únoru nacpaný posilovny - plné snaživců, co si předsevzali, že zhubnou. A pak... V Březnu a Dubnu posilky opět zejí prázdnotou, protože snaživci to vzdali a vykašlali se na to. Podle mě, když chce člověk něco změnit (třeba to kouření či hubnutí) a je fakt odhodlanej, nepotřebuje pro to záminku (novej rok), ale dokáže s tím začít hned... I kdyby třeba byla středa 9.8., tak s tím začne a nečeká na 1.1.XXXX. Navíc se mi zdá, že si každý dává ty samá předsevzetí a nedokáže vymyslet nějaké originální. :D I ono předsevzetí "Už si nebudu dávat žádná předsevzetí" není originální ani za mák.

Jaká předsevzetí si dáváte vy?

Fuckin' Xmas

24. prosince 2012 v 11:49 | Sticky Bubblegum |  diary

Abych řekla pravdu, nejsem moc zastáncem Vánoc. Taťka, stejně jako loni, říká, že další rok už je slavit nebudeme, ale stejně o tom pochybuju. Vím, co dostanu na Vánoce a to... nic.

"Tak, už mám pro vás koupené dárky k Vánocům."
"Co že? Ne. Nic nekupuj. Já ti taky nic kupovat nebudu, tak aby pak u stromečku nebyl trapas."
(já a tatík - on je to druhé mimochodem)

A tak se stalo, že nic nedostanu. A stejně... Ono je to těžké, říct si, co chcete, když už všechno máte - myslím tím takové ty věci, co jsou v možnostech koupě. Proto jsem si neřekla o nic. Jeden dárek jsem si koupila a to svetr. Další do mé sbírky stopadesátišesti svetrů, které vlastním. Ale tenhle je fakt úžasnej. Je asi o deset čísel větší než bych potřebovala, je extra chlupatej, huňatej a hřejivej a prostě se mi líbil. Pak teda ještě dostanu "Paní Láry Fáry", ale tu si pod stromek také strčím sama. Co se plánuju darovat já neřeknu, i když šance, že by si to tu někdo přečetl je minimální (neboli nulová).

Abyste chápali, mě nejde na Vánoce o ty dárky, ale tak celkově je to děsnej svátek. Když se chceme s nějakýma příbuznýma vidět, vidíme se během roku - aneb na Vánoce za něma nejedeme. Večeřet společně je pro nás všechny utrpení - vždycky se někdo s někým pohádá. Už měsíc před V je mamka na prášky, na všechny řve a ječí, nutí nás uklízet stokrát jedno místo, pak chce zdobit celej byt a vždy to dopadne tak, že máme v obýváku adventní věnec, kterej stejně nezapalujeme, abysme nezničli svíčky. :D Atmosféra u stromku je pak trapná a nucená - stejně všichni víme, že Ježíšek není a tvářit se, že jo, je trochu šílené a tak po rozbalení dárku, ve kterém je opět hrnek, protože ten já dávám každej rok (nevim proč!), se rodiče snaží usmívat a děkovat mi, i když by mi ten hrnek nejraději omlátili o hlavu s tím, že už to není kam dávat, a že by bylo lepší nekupovat nic.

Taky jsem lehce v depresi, protože to, co bych na Vánoce chtěla samozřejmě nedostanu - koupit se to nedá. Taky nemám dárek pro Timotyho, bude chudák smutnej. Mamka jde večer do práce a táta tam byl pro změnu ráno. V televizi dávaj samé nepěkné pohádky, na které se mi ani nechce dívat a já pak sedím u noťase a přijdu si jako největší Grinch, kterej nemá rád a kazí Vánoce... No, nic jdu si pustit Grinche s malou drsnou Taylor a vy, co máte Vánoce rádi, tak...

ŠŤASTNÉ A VESELÉ!

Šťastné a veselé Vánoce s báječnou večeří,
přichystejte past na Ježicha dřív než se sešeří.
Ať máte spoustu dárků pod palmou i jedlí,
až uvidíte zlaté prasátko, né abyste ho snědli!

Ze svařáku a punče se zlískejte moc,
trénujeme si to na Silvestrovskou noc!
A až bude všude kolem bordel z papíru,
že neprošla by ani noha,
je nejvyšší čas popadnout cukroví
a vzíti roha.

AK: Je SR lhář?

20. prosince 2012 v 11:59 | Sticky Bubblegum |  diary
Původně jsem tento článek chtěla napsat tak, jak je mým zvykem - hodně vulgárně, afektovaně a hlavně ho psát v rozčílení. Pak jsem se na to vykašlala s tím, že bude mnohem rozkošnější, když ho napíšu bez sprostých slov a prostě budu psát jenom pravdu, za kterou mne nikdo trestat nemůže (i když tady nikdy nevím).

Přesně před týdnem jsem sem přidala článek, který se ani po hodině neukázal ve výpisu článků Autorského klubu. Naivně jsem si myslela, že je to nějaká chyba, i přesto, že články ostatních, které byly zveřejněny třeba půl hodiny po mém článku, se ve výpise ukázaly. Když jsem pak o pár hodin později projížděla seznam "Členů klubu", záhadně jsem se nenašla ani pod písmenem "B", ani pod písmenem "S" a ani pod žádným z dalších písmen. Když jsem zadala své jméno do vyhledávače tak jsem se tam našla, ale z aktuálního seznamu jsem již smazaná.


Opět mne napadla neskutečně naivní myšlenka - oni mě omylem vymazali, když přidávali nové členy do seznamu, půjdu jim napsat e-mail a zeptám se jich na to. A tak jsem jim napsala a čekala... Musím uznat, že má chyba byla, že jsem nepsala na e-mail AK, ale přímo na e-mail SR, se kterým jsem si dříve několikrát psala, a vždycky se ke mě choval mile a odepsal mi do max. 3 dnů. A teď jsem na jeho odpověď čekala téměř týden. Napsala jsem proto Míše. Míšu asi neznáte, a pokud jo, tak ji nemáte rádi, ale já ji ráda mám a je to prostě jedna slečna z Krásné (stručně řečeno). Zeptala jsem se jí, jestli náhodou o smazání blogu/blogů něco neví. Asi nevěděla, ale přeposlala můj e-mail SR (který má už jiný e-mail, než na který jsem psala). SR tedy můj e-mail dostal, ale neodepsal na něj... Jen poznamenal, že jestli chci, aby mi na meil bylo odepsáno, tak ať ho zašlu na e-mail AK. Což jsem udělala a stejně mi nikdo neodepsal. Odpověď už ani nečekám a už také vím, že nejsem smazaná omylem, protože jsem se včera dozvěděla o dalších osobách, které byly z AK "záhadně" a bez udání důvodu vyloučeny.

Teď bych ráda poznamenala jednu věc. Když probíhala obrovská očista, či jak se to nazývalo, vyšlo na Blogu několik článků - autorem je sám SR. Kromě stovky dalších informací tam byla také jedna zajímavá věc.

Nevím, jak ostatní vyhození blogeři, ale vážený pane Stanislave Rulci já jsem rozhodně o své vyloučení NEPOŽÁDALA a jak vidíte, tak jsem svůj blog ani NESMAZALA. Takže bych se ráda zeptala, proč byl můj blog smazán? Ale byla by to jenom řečnická otázka, protože mám hned několik teorií, proč byl můj blog smazán a vsadím se, že některá z nich by rozhodně byla pravdivá. A také musím poznamenat, že "blogový Bůh" SR je pěkný lhář, což nemůže být žádná má domněnka, ale holý fakt, protože porušil něco, co sám napsal... a to lhaní je, no ne?

(Ano, zde je vidět, že můj blog byl do AK přijat poté, co vyšel článek s tím, že blogy, které budou do AK přijaty od té doby nebudou mazány bez oněch dvou důvodů.)

Nevím, čím se provinili ostatní vykopnutí a celkem by mě to zajímalo. Proč jsem byla smazaná já?


Očividně už nejsem jedním z jeho favoritů, protože na svůj blog už nepřidávám články každý den a už nemám ani zajímavou (vysokou) návštěvnost, jako za starých časů. Možná mu vadily stížnosti na mě, protože jak si asi vzpomínáte, mám tak "trochu" problém se soutěžemi na svém blogu. A co takhle propagační články? No, neřekla bych, že tím porušuji pravidlo o "užívání blogu k podnikání", protože já podnikatelkou nejsem a za tyto reklamní články dostávám dárky, což bych tedy rozhodně nenazvala podnikáním. A navíc k takovým článkům mě občas "nutila" i Krásná, takže by to bylo značně rozporuplné. Ale ne, nemyslím si, že bych byla vyhozena kvůli těmhle věcem. Své teorie jsem zúžila na dvě.

Nedávno si Karel Jech smazal svůj blog, nevím, jak byl tady na blogu - myslím, že jako DancerBoy, moc jsem k němu nechodila, za to jsem si s ním psala na Facebooku. Blog si smazal poté, co mu bylo sděleno, že v AK je vlastně nechtěný a to vlastně proto, že je homosexuál a dává to najevo.

Byl jsem přes rok členem Autorského klubu a včera jsem napsal na centrálu blog.cz email, ve kterém jsem se ptal na případnou možnost vydání rozhovoru se mnou na jejich oficiální blog, na který čas od času udělají rozhovor s nějakým blogerem. Psal jsem to proto, protože jejich služby využívám už několikátý rok a že bych mohl jako kluk, který na blogu je asi ojedinělý v tom, co dělá. Ale dostalo se mi překvapivé odpovědi, kdy mi hlavní udržovatel blogu napsal opravdu obsáhlou odpověď, kde mi sdělil několik věcí. Nejenom, že neustále narážel na to, že jsem buzna, což absolutně nechápu důvod proč, ale dejme tomu, tak kromě toho i narážel na to, že jsem v Autorském klubu nechtěný a že jsem nějaká fňukna a rádoby celebritka, co se neustále musí ohánět tím, kolik má haterů a neustále na sebe upozorňovat. No prostě neprofesionální email s osobním názorem od neprofesionálního pracovníka pro tak velký medium jako je blog.cz. A tak jsem se rozhodl pro dvě věci - smazal jsem definitivně svůj blog.
(Úryvek Karlova textu z Facebooku)

A přesně k tomuto příspěvku jsem se vyjádřila na adresu SR, o kterém jsem do té doby, měla dobré mínění i přes destíky jiných článků, kde se do něj lidé celkem naváželi. Avšak tím e-mailem, který poslal Karlovi, u mě klesl až na úplné dno. A já bych se vůbec nedivila tomu, že si SR ten můj komentář přečetl, jeho ego to nemohlo snést a protože by bylo neetické mě najít a zastřelit, tak si asi řekl, že mě alespoň vyhodí z AK.

Ale né, moment... Snad ani SR není takový zoufalý člověk, aby tohle dělal. Proto má druhá teorie musí být onou pravdivou.

SR si asi jednoduše řekl, že není možné do AK pořád cpát nové členy, aniž by jednou za čas nějaké nevyhodil, když na to má čas a pravomoc a tak si vytiskl seznam členů, vzal šipky a házel. A koho trefil, toho z AK vyloučil. Jaképak copak, že.

Lepší než šukání

14. prosince 2012 v 19:41 | Sticky Bubblegum |  poezie
Zamhouřím oči a toužím spát,
má mysl chce však vzpomínat.
Trýzní mě a já vzdorovat neumím,
jak kdejaká coura se tomu podvolím.

Jenže nejsem sebevrah a tohle mě zabije,
týrá mě, seč může, nemyslím, že to pomine.
Vím, že mě spasíš, ty jsi můj hrdina,
jen s tebou se mi půvabně usíná.

Natahuju se a po tmě tě hledám,
ty mě uspokojíš, i když já ti nedám,
Vždycky mi pomůžeš, když nemůžu spát,
zbožňuju tě a vím, že ty mě máš taky rád.

Chvíli posečkám a už mi zlehka zatemňuješ mysl,
když mám tě poblíž, nic nemusí dávat smysl.
cítím, jak jsi mi zpomalil srdce a zpravidelnil dech,
je to fakt nádhera, usínám s úsměvem na svých rtech.

Nikdy mě nezklameš a já ti věřím,
osm hodin mi teď na ničem nezáleží.
Seš lepší než šukání,
ty můj prášku na spaní.

Je IPL epilace zabijákem chloupků? (2)

5. prosince 2012 v 13:20 | Sticky Bubblegum |  kosmetika
Všichni kolem mě se ohánějí pojmy "depilace" a "epilace", a protože jsem pořád nechápala ten správný rozdíl, rozhodla jsem se, že si o tom něco nastuduju. A i přesto, že jsem si podstatnou informaci doplnila, nejsem z toho dvakrát moudrá a to nejen proto, že každý tvrdí něco jiného.



Epilace: odstranění chloupků i s kořínkem, takže další chloupek se objeví až po 4-5 týdnech (popřípadě nikdy, jedná-li se o epilace laserem); není ji třeba provádět tak často; je bolestivá a není vhodná pro celé tělo; provádí se například laserem, voskem, epilátorem (strojkem), epilační jehlou, vytrhávání obočí pinzetou (někde se naopak uvádí, že vytrhávání pinzetou je depilace)

Depilace: odstraňuje se pouze část chloupku, která je viditelná (bez kořínku); musí se často opakovat, protože chloupek do dvou dnů zase naroste (je pichlavý a viditelný); je to například holení žiletkou

Rovnou mě tedy napadá otázka, proč se zatraceně říká "brazilská depilace", když vám při ní cukrovou pastou chloupky vyrvou i s kořínkem s tím, že chloupky dorostou do 4-5 týdnů. Nemělo by se tedy jednat o epilaci? A proč se voskovým páskům říká "depilační voskové pásky", když také vyrvou chlup i s kořínkem? Otázky, samé otázky.
IPL je zkratkou pro Intenzivní pulzní světlo a jedná se o epilaci, která slibuje, že vás bezbolestně zbaví chlupů. Právě na tuhle zázračnou epilaci jsem se objednala s tím, že tam půjdu 5x, protože je prý nutné chloupků "ozářit" minimálně 4x až 5x, aby byl úspěch zaručen. Chlupy totiž rostou v různých fázích, a když mi při první návštěvě naruší chloupky, co jsou už vyrostlé, neznamená to, že se "osvítí" i chloupky, které se teprve chystají vyrůst. U nás se tahle procedura nevede, takže jsem si objednala do salonu, který je v Praze.


Bylo mi řečeno, že chloupky nesmím tak 1-2 týdny holit, aby měli alespoň 5mm, takže jsem si při první návštěvě připadala jako opička. Uvádí se, že celá oblikávací akce, může trvat až 2 hodiny, ale já jsem byla za 40 minut hotová. Nechala jsem si oblikat, všechno, co šlo a… Žádné zázračně opadání chlupů se nekonalo. "My vám to teď jenom oblikáme a narušíme tím ty chloupky a ty by měly začít do 7 dnů samovolně vypadávat. Jo, ale za 7 dnů si ty chloupky všude musíte vytrhat buď voskem, nebo epilátorem." Co prosím?! Kdyby mu tohle informaci sdělili předem, nebo se s ní pochlubili na webu, nejspíš bych se na to celé vykašlala. Ono oblikávání totiž vůbec nebolí, ani neštípá, jenže nechat si celé tělo přejet epilátorem? Nikdy! To bych se rovnou mohla celý život epilovat voskem nebo tím mučicím nástrojem a nedávala bych ty peníze do IPL epilace, kdybych byla masochistka vyžívající se v bolesti.

Abych se vrátila k původní otázce - zatím netuším, zda je IPL epilace takovým zabijákem chlupů, jako se o ní tvrdí, protože mám před sebou ještě 4 návštěvy salonu. Rozhodně vás o tom, jak to dopadlo, budu informovat, ale zatím můžu říct, že mi díky tomu světlu nevypadl ani chloupek.

BOLESTIVOST TÉTO PROCEDURY: 1/10 (a to jenom proto, že u citlivějších lidí, to může při obliknutí lehce štípnout)
A jak jsem přežila depilaci voskovými pásy, depilaci horkým voskem u kosmetičky a mučení epilátorem? O tom zase někdy příště.