Srpen 2012

btw: Můžu ti ho strčit do zadku?

31. srpna 2012 v 12:21 | Sticky Bubblegum |  btw
V minulé anketě "překvapivě" vyhrálo téma "Co si myslím o análním sexu?" a tak vám to teda povim. V dnešní době, když klukovi řeknete "Jdi do prdele," tak se neurazí a neodejde, ale začne si ho celej natěšenej vyndavat z kalhot. Né, to přeháním, ale čím dál víc anální sex provozuje a čím dál víc kluků ho začíná vyžadovat od svých partnerek. Hmmm.

Já teda nevím, ale kdybych byla kluk a představila si, že ho strkám někomu do zadku, tak by mě to nejen nevzrušilo, ale přišlo by mi to dost odporný, no vážně. To je jako když se holka pozvrací a kluk jí ho strčí do pusy, ať mu ho vykouří. Nebo mě to tak alespoň připadá. Na druhou stranu (částečně) chápu, že čím těsnější prostor, tím lepší sex - teda pro kluka, že jo. A přecejen "tahle" díra, je užší než ta klasická. Navíc to klučíci vidí v péčku, kolegové v práci jim o tom vypráví a tak to najednou chce každej zkusit. Ale myslí taky na to, co to musí bejt pro tu holku, jejíž prdel je v ohrožení?


Tak zaprvé, je mi jedno jestli bych s klukem byla týden, nebo pět let, ale v každém případě bych si připadala nejvíc trapně, když by mi ho "tam" strčil a pak ho vytáhl, celýho (doslova) zasranýho, nebo kdybych se při tom rozbrečela bolestí, nebo kdybych se při tom třeba posrala a nebo - a to se vážně stalo mojí kámošce - při tom omdlela. (Ona omdlela bolestí.) Možná by pro mě bylo lepší "to" udělat s klukem, kterýho neznám, při sexu na jednu noc - ztrapním se a už ho nikdy neuvidím. Jenže udělat to s někým s kým jsem X let? Ne, na to prostě nemám.

Další věc je, jak se při tom ta holka cítí? Pár, ale opravdu pár holek mi řeklo, že se jim to líbí a že se při análním sexu udělají rychleji, než při normálním. Jenže pak je tu většina holek, které mi řekly úplně něco jiného - že je to pro ně hroznej pocit, ale že to třeba jednou za půl roku přežijou, aby příteli udělaly radost a tak. Nejvíc mě však dostalo jedno přirovnání, které když se nad tím zamyslím je dost pravdivé... "Připadala jsem si při tom, jako když se mi hovno snaží dostat zpátky do prdele, víš jak hroznej pocit to je?!" Nevím, ale po tomhle přirovnání to ani vědět nechci, kámo.


Neříkám, že bych do toho nikdy nešla. Šla, ale mám jedno pravidlo. V sázce je můj zadek a tak jen při náznaku, že by se to mohlo zkusit, pronesu "Klidně, zkusíme to, ale jen když mi dovolíš, abych ti strčila prst do zadku." Při této větě následuje vyvalený pohled, pak zrudnutí a pak řev, že to nikdy! Kluci se začnou rozčilovat jako malé slečinky "Moje prdel je panna a panna zůstane! Na moji prdel nikdo nešáhne! Ne, jen přes mou mrtvolu! Nejsem žádnej buzerant sakra!" Aha. A pánové, my snad nějací buzeranti jsme? Ještě se mi nestalo, že by mi tu věc s prstem kluk dovolik, takže jsem do análního sexu ještě nikdy nešla. Ale nevím, proč bych měla dělat něco, do čeho by ani ten kluk nešel.

Spolubydlící IV. - Únos koberce a žaluzií

29. srpna 2012 v 14:25 | Sticky Bubblegum |  spolubydlici
Posledně jsem už vykecala, jaká je Lady Kadeřnice čórka a že tak "trochu" neplatila zálohy na vodu a internet. Ale můžu říct, že jen u toho to nezůstalo.

Každý den jsme zjišťovali, co všechno si z bytu odnesla a to si pište, že si neodnesla jenom ty svoje televize a mixéry. Jaký byl součet škod?
- pár plesových bot
- pár sportovních bot na fotbal
- pár letních žabek
- pár skleniček
- pár hrníčků
- pár příborů
- hrnec

Ale korunu tomu nasadilo zjištění majitele, když přišel na "přepadovku", podíval se do pokojů a v klidu se zeptal: "Kde máte koberec? A žaluzie?!" Ano, odnesla si i koberec, což moc nechápu, protože byl nařezanej přesně na ten pokoj a pochybuju, že by teď měla stejnej... Asi si z něj nařeže rohožky před dveře, nebo do koupelny... netuším. Ale ty žaluzie se zdají hardcore i mě... Buď je pan majitel sklerotik a žádné žaluzie tam nebyly, nebo je Lady Kadeřnice opravdu kvítko a sen každých rodičů. Odnesla si i deset čistících prostředků, které jsme všichni platili společně, ale na její obhajobu musím říct jedno - NECHALA NÁM TU TOALEŤÁK!

Když jsme pak vedli diskůzi u stolu - já, boyfriend, majitel a Pan B., zjistili jsme další zajímavou věc. Výše nájmu, netu a záloh na vody byla dohromady cca 2800,- Kč a i přesto si Lady Kadeřnice vždycky řekla o 3000,- Kč - prej, že se od novýho roku nájem zvýšil. Aha, další penízky na její mixéry. A opět něco, co vás rozseká... Pan B. se fakt náhodou majitele zeptal "A nájem se vždycky platí měsíc dopředu jo?" A majitel vyvalil oči a říká "Cože?" A Pan B. na to "No, já se nastěhoval 20. Června a Lady Kadeřnice mi řekla, že těch 10 dnů platit nemusím a že se nájem platí dopředu (v Červnu za Červenec, v Červenci na Srpen, ...) a tak jsem jí dal toho 20týho tři tisíce a pak hned 1.7. další tři tisíce." "Hmmm, tak to ti trochu lhala a za těch 10 dní, cos měl mít zadarmo si jí dal tři tisíce." Aha, takže další tři tisíce na mixér :)

Jako bonus si Lady Kadeřnice odnesla i setobox, který měla od firmy jenom půjčený, takže to je něco jako únos, protože setobox byl napsaný na tuhle adresu. Na jednu stranu by mě celkem štvalo, jít k soudu jenom kvůli únosu setoboxu a kvůli pětistovce, ale tak, třeba nemá co dělat a aspoň si u soudu pokecá.

A poslední, co mě tak napadá je, že majitel na úplně první přepadovku přišel kvůli tomu, že se mu nájem vždycky posílal ve stejný den v měsíci a teď poprvé přišel déle a z jiného účtu. Z účtu nějakého týpka. Z účtu přítele Lady Kadeřnice. Jakýto hodný přítel, platí její dluhy, protože ona si za to šla koupit další novej mixér :) Víc takovejch kluků.

Oh fuck, back to school

29. srpna 2012 v 12:05 | Sticky Bubblegum |  diary
Většina mých (teď už bývalých spolužaček) je vysmátá, protože na svoje školy nastupujou v říjnu, takže budou mít ještě měsíc prázdniny. Jenže to víte, my co jsme neudělaly maturitu to máme jinak... Nejen, že budu za dva týdny maturitu opakovat, ale já už v pondělí nastupuju do školy s ostatními školáčky. Nejlepší je, že budu těch 14 dnů chodit do školy, zaplatila jsem školné a až za ty dva tejdny zjistím, jestli tam budu moct zůstat respektive - jestli udělám maturitu. Ehm...

Kam že to jdu?
Včera jsem byla vyplnit potřebné blbosti a především zaplatit jejich směšné školné, vždyť za ty peníze bych měla jen jednu kabelku D&G nebo bych tím mohla rok platit nájem. Jakožto "ta bez maturity" jsem letos vzdala vysokou a jdu na rok na jazykovku šprtat anglinu. Proč? Škola je v mém městě - nemusím nikam dojíždět ani shánět bydlení, takže bezpochyby ušetřím. Nebudu ve škole tvrdnout půl dne - každý den mám jen 4 hodiny, což zatím vůbec nezní hrozně... možná mi i z těch 4 hodin angliny každý den začne časem hrabat, ale zatím... v cajku. A hlavně a především proto, že mě na jediné dvě vysoké, kam jsem se hlásila, nevzali :D Takže rok jsem studentka jazykové kurzu, forma studia: denní, na škole ekonomiky a cestovního ruchu.


Myslím, že nemusím říkat, že se mi do jakékoli školy prostě NECHCE! A především se mi nechce vstávat v 7, když celé tři měsíce vstávám zásadně v 11. A taky se mi nechce do třídy plné lidí, kde znám maximálně svou imaginární kámošku Tatum, ale jinak nikoho. A taky se mi nechce mluvit anglicky před cizíma lidma, když mi dělá problém mluvit před něma i česky. Asi si dám na hlavu pytel, sednu si do zadních lavic a budu se tvářit, že tam nejsem.

A nebo nasadim tenhle výraz na rodiče a budu je prosit, aby mě rok nechali doma...


Někdo nějakej lepší návrh? :D

btw: Píchala jsem a pořád byla panna

28. srpna 2012 v 13:27 | Sticky Bubblegum |  btw
V anketě pod články jsem se ptala, jaký článek byste si přečetli a jednoznačně zvítězil ten s názvem "Píchala jsem a pořád byla panna", takže je to jasný... Jste úchylové a ani vás moc nezajímá obsah článku, ale jde vám o ten nestydatej nadpis, že jo? No ať je to jakkoliv, rozhodla jsem se ten článek napsat, i když je to dost osobní a převážně se to týká mojí frndy a do mojí frndy je vám kulový, ale co bych pro vás neudělala. Navíc když se o tom dozvědělo okolí, lidi na mě koukali stylem: "Co že? A to je jako fakt možný? O tom jsem nikdy neslyšela!"

Co to chci tím nadpisem říct a není to jenom nějaká metafora či snad lákadlo, abych vás donutila článek přečíst? No začnu tím, že jsem taková Panna Marie a že neposkvrněné početí není kec, ale je to fakt možné. No a něco takového se stalo mě... teda až na tu část s početím a děckem.


Měla jsem přítele a vesele jsme spolu píchali o sto šest. Poprvé to bylo fakt děsný, což mi dá většina holek za pravdu. Nemyslela jsem si "Jo, yea, to je tak skvělý! Ještě!", spíš něco jako "Proboha dělej, udělej se, vytáhni ho, doufám, že ho nemáš od krve, áááá to bolí, zlatej zubař." Ale podruhý, potřetí, po stopadesátédeváté, to bylo - řekněme "normální a v cajku". Pak ale přišla zima, já dostala zánět a tak se "to" nějakou dobu nekonalo a já tak maximálně používala mastičky a další kraviny. A když jsem byla oficinálně zbavena zánětu, vlítli jsme na to po stošedesáté - a kurva... Stejnej pocit, jako když to bylo poprvé. Bolest jako kráva, která přetrvávala následující den. Říkám si "Nevadí, náhoda, příště to bude lepší!" Ale nebylo... A tak když se to ani po stoosmdesáté nezlepšilo, zašla jsem na gyndu, kde jsem se dozvěděla, čím je ta bolest způsobena.

"Slečno, vy máte pořád neprotrženou panenskou blánu a jak jste měla zánět, tak se stáhla a proto to začalo zase bolet. No to normálně penisem neprotrhnete, kdepak, to až po porodu." (Mimochodem zmiňuji, že můj přítel nemá problém s tloušťkou, nebo délkou, ale dle slov doktorky by mě neprorazila ani třiceti centimetrová tyč.) Příčina? Extrémně silná panenská blána, kterou jen tak něco neprorve. Leda dítě rvoucí se z mé krásné dírky. Hahaha, tak se asi nechám zbouchnout a porodím, abych si mohla zapíchat ne? To určitě. "No v tom případě je tu ještě možnost operačního zákroku, kdy vás rozkucháme a vykucháme a zbavíme té blány." A tak jsem se ještě ten den objednala a příští týden jsem ležela v nemocnici. Na lačno, takže mi bylo parádně blbě. Naštěstí mě vzali poměrně brzo, takže jsem si nahá, zakrytá plachtou jela na sál, pokecala jsem si asi s deseti doktorama, kteří kolem mě stáli a zkoumali místa kam slunce nesvítít. Korunu tomu nandal hlavní operující doktor, když mi řekl "Jen se nebojte slečno. My vám to opravíte, to bude jedna báseň" a pak mi pustili do žíli fet a já usnula a probudila jsem se oblečená (kouzlo?!) v posteli... celá od krve. Krása!


Ještě dva dny ze mě tekla krev, jak při krámech, ale pak se to razantně zlepšilo. Tři týdny jsem měla zákaz píchání, aby se mi to tam nepochroumalo (asi aby nepraskli stehy, nevim). A když jsem nesla zprávu o operaci doktorce na gyndu, opravdu jsem si jistá, že doktor měl skvělý smysl pro humor, protože na zprávu mé doktorky, kde bylo něco jako "Prosím o provedení discize hymenu, není průchozí ani pro malá zrcátka", odpověděl "Vše v pohodě, projde i velké zrcadlo" (no dobře, zrcátko, ale zrcadlo zní líp).

No a teď už víte, že klidně můžete píchat a přitom být vlastně panny ;)

Spolubydlící III. - Poznáváme majitele

27. srpna 2012 v 12:11 | Sticky Bubblegum |  spolubydlici
Kratší článek vysvětlující jednu z otázek si můžete přečíst zde, ale teď se zaměřme na mnohem důležitější věc - proč že se Lady Kadeřnice tak náhle odstěhovala?

První podezřelou věcí, která nám začala připadat divná až po jejím odstěhování byl fakt, že už měsíc nešel internet. Pokaždé, když jsme se zeptali, proč nejde, tak odpověděla, že je rozbitá ta "krabička" (router) a že si jí odvezli na opravu. Ok, první týden to nebylo divný. Druhý týden taky ne. Třetí týden už mi přišlo divný, že by někdo opravoval nějakou prkotinu tři týdny. No a čtvrtý týden se odstěhovala, aniž by se namáhala něco vysvětlovat.

Nedalo mi to a šla jsem se na Satt, od kterého máme internet, zeptat kdy ta krabička bude opravená a zjistit další info. Slečna na Sattu na mě ale koukala jak na dementa a řekla mi, že oni žádnej náš router nemají, že nic rozbitého není a nebylo, ale že se ten net neplatil a tak nám ho odstřihli. To jsem zase já začala koukat, jako na dementa na ní. No tak jsem odpochodovala a pochlubila se s tím "doma" - všem obyvatelům bytu.

To už s námi pár týdnů byl v bytě i nový spolubydlící Pan B., který nahradil místo v pokoji, který patřil Lady Pošťačce, která byla z bytu vyhoštěna. Samozřejmě nikdo nechtěl platit vyšší nájem a tak se musela najít třetí osoba, kterou byl tedy Pan B. A protože teď zmizela i Lady Kadeřnice, sehnali jsme i novou spolubydlící Slečnu Ch., která byla v bytě doslova "pár dnů". To jen tak na úvod do situace.

Seděli jsme v obýváku a řešili, kam budeme posílat peníze, protože Lady Pošťačka tohle všechno zařizovala. Každý měsíc si od každého vzala tři tisíce a z těch pak platila nájem, zálohy na vodu a (pozor) internet! Čísla účtů, složenky, ... všechno měla ona. Ani číslo na majitele, nebo smlouvu, která jak jsme si myslela, byla napsaná na ni. Prostě nic. Samozřejmě jsme jí vytrvale už dva týdny psali SMSky, na FB, telefonovali, posílali poštovního holuba a sovu (ne to už kecám) - ale jednoduše řečeno nás ignorovala.

Problém se vyřešil (a zároveň nastal) ve chvíli, kdy v deset večer vášnivě zazvonil zvonek a za dveřmi stál nejvíc nasranej chlap, jakýho jsem kdy v životě viděla s tím, že je to majitel bytu a že chce HNED mluvit s Lady Kadeřnicí! Já polonahá, právě vylezla z vany, třeštím oči, nemám slov... Pustli jsme ho dovnitř a snažili se mu vysvětlit, že Lady Kadeřnice tu už nebydlí a že jsme mysleli, že to ví. Majitelíček nás všechny seřval jako malý Jardy a Jaruny s tím, že vůbec nevěděl, že tu někdo další kromě Lady Kadeřnice bydlí a v první chvíli to vypadalo, že nám všem rozbije tlamy a vyhodí nás ještě tu noc ven. Tak jsme debatovali a povídali a vysvětlovali, no nakonec jsme se jakž takž domluvili, dali jsme mu dopisy, které sem pořád chodili na jméno Lady Kadeřnice a také na jméno jednoho chlápka, který byl kámoš majitele. Majitelíček řekl, že se zítra znovu staví.

Ale ozval se nám ještě dřív. Asi po půlhodině, co odešel, nám zatelefonoval s tím, že rozbalil dopis, patřící jeho kámošovi a že to nebyl dopis, ale upomínka, že se od dubna neplatily zálohy na vodu a že dluží přes sedm tisíc.

Zálohy ale byly psané na Lady Kadeřnici, proč teď přišli na jméno toho týpka? A bylo víc než jasné, proč měla Lady Kadeřnice neustále peníze - vzala si od každého 3000 na placení nájmu, netu a vody a přitom jí dobrá půlka z těch tří tisíc zůstala. Teď už jsme chápali, proč se tak rychle odstěhovala, ale to je teprve začátek toho, co Lady Kadeřnice "štípla".

Spolubydlící II. - Záhada vykradené kabelky

26. srpna 2012 v 12:24 | Sticky Bubblegum |  spolubydlici
Takže, jak jste si mohli přečíst v článku Spolubydlící I., Lady Pošťačka zmizela a chvíli po ní zmizela i Lady Kadeřnice, spolu s našima botama a kobercem. Kam vůbec zmizeli? A proč - měli k tomu nějaký důvod, nebo je unesli mimozemšťané? A co naše boty a koberec - vzala je opravdu Lady Kadeřnice, nebo se jenom romští občané procházeli po našem bytě? Dozvíte se již v dnešním díle Velmi Křeh... ehm Spolubydlících!

Nevyřešená záhada č. 1 - Proč zmizela Lady Pošťačka?

Když jsme Lady Pošťačku pár dní neviděli, přišlo nám to divné, ale nebyli jsme si na 100% jistí, že opravdu zmizela. Vše nám ale náhle ujasnila Lady Kadeřnice, smutně sedící na gauči, plačíc, že nemá peníze a míchajíc si drink v novém mixéru za pár tisíc. A ať už jsme chtěli, nebo ne, vyklopila nám, proč je Lady Pošťačka pryč. Jakožto nejlepší kámošky, byly spolu obě lady (snad jako každý víkend) na párty - teda tentokrát na zábavě. Co se dělo v průběhu zábavy nám není známo, ale jistá je jedna věc - obě Lady bumbaly a tak není divu, že se jim začalo chtít čůrat. A jako správné kámošky šly na záchod ve dvou. Lady Kadeřnice dala svou kabelku naditou peněženkou, mobilem, foťákem a dalšíma krámama, aby jí to pohlídala, než se vyčůrá a vrátí. Lady Pošťačka, jako hodná kámoška hlídala a čekala. Když se Lady Kadeřnice vrátila, tak jí Lady Pošťačka řekla, ať si zkontroluje obsah kabelky. A zde máme jeden velký otazník - PROČ?! Odskočila si snad také na záchod a nechala kabelku bez dozoru? Šla kolem ní banda divných lidí, lepících se na ní a hídanou kabelku? Věděla o existenci černé díry v blízkosti hlídané kabelky?!

Pokračujeme po reklamě...

Když se Lady Kadeřnice do kabelky podívala, aby ji zkontrolovala, zjistila, že jí v peněžence chybí pár tisíc a okamžitě obvinila svoji kámošku Lady Pošťačku, že peníze vzala. Zde si povšiměte faktu, že Lady Pošťačka je starší a pravděpodobně i chytřejší, takže PROČ by říkala Lady Kadeřnici, ať si obsah kabelky zkontroluje, když by peníze vzala ona a věděla tak, že na to Kadeřnice ihned přijde?! Otázky, samé otázky. Každopádně se Lady kadeřnice naštvala a již další den čekaly na Lady Pošťačku její zabalené věci a změněný zámek, aby se nedostala do bytu a neukradla tam asi další věci.

Pak je tu další záhada - kdeže Lady Kadeřnice brala peníze na své nové věci i přesto, že nepracovala a teď byla navíc okradena? A proč tak náhle zmizela? Dozvíte se již zítra v dalším díle Spolubydlících s názvem Spolubydlící - Únos koberce, bot a žaluzií!

Manchester - hřbitov

24. srpna 2012 v 18:18 | Sticky Bubblegum |  photos
Kousek od místa, kde jsme bydlely byla taková dlouhá tajemná cesta, kolem rozpadlýho baráku, která vedla... no nevěděli jsme kam, tak jsme to šly zjistit. A "konečnou" byl jeden krásnej hřbitov, kde byly ke spánku uloženi fakt zajímaví lidé, někteří i z minulých století.




Ale teď už k těm krásným náhrobkům...











Spolubydlící I.

24. srpna 2012 v 13:52 | Sticky Bubblegum |  spolubydlici
O mých současných cool spolubydlících jste si mohli lehce pošíst v tomhle článku, ale jak jsme k těmhle spolubydlícím vůbec přišli? Asi tak, jako slepej k houslím, ale vraťme se na začátek... Asi před 10 měsíci, boyfriendovi vypršela smlouva v bytě, kde do té doby podnájemčil, takže když mu jeho "kámoška" (čti holka, která spala s jeho bráchou) nabídla, že by mohl bydlet v bytě s ní, tak souhlasil i přes mé výhružky, že ho/jí/někoho zabiju. V bytě údajně bydlela ona (sakra, budu o ní ještě hodně psát, takže by to chtělo nějaký krycí jméno, tak třeba Lady Kadeřnice) a její kámoš. Až v den, kdy se tam přítel nastěhoval, jsem zjistila, že ten její kámoš tam už pár týdnů nebydlí, ale že místo něj tam s Lady Kadeřnicí bydlí její kámoška Lady Pošťačka. Takže teď jsem chtěla fakt někoho zabít. Naštěstí moje i BF konverzace s Ladynama bylo akorát tak "Čau" a "Tady máš prachy za nájem", takže jsem časem vychladla. V bytě jsme oba byli jako takový vetřelci, takže naše cesty vedly maximálně do koupelny, na záchod a když nikdo nebyl doma, tak do kuchyně. Jinde jsme se pro jistotu nezdržovali. Ladies naopak pořádaly snad každej víkend párty, takže v bytě bylo neustále milion jejich kámošů, ale co, nám to bylo dost šumák. Teda do tý doby, než se ty jejich párty začaly protahovat do ranních hodin (třeba do pěti). My chtěli spát, oni se smát a mít hudbu na maximum. Ale stejně jsme jim raději nic neřekli. I tak nám to spolubydlení přišlo celkem v cajku... Do doby, než Lady Kadeřnici hráblo.

To jsme přišli do bytu a na zdi vysela mega zvětšená fotka Lady Kadeřnice a Lady Pošťačky, jak si dávají pusinku (jakožto nejlepší kámošky, ne jako lesby). Jako ono by na tom nebylo nic hroznýho, ale zvětšit si takouhle fotku, která byla ještě k tomu dost nepovedená a pověsit si jí přes půl stěny ve společným obýváku... To jsem si rovnou s BF mohla nafotit nějaký akty a mrsknout tu fotku vedle té jejich, ale co... Žíly nám to netrhalo, nic jsme neřekli. Jenže Lady Kadeřnice si do obýváku pověsila nástěnku a začala na ní dávat celkem "psycho" vzkazy. Něco ve stylu "Nejsem vaše matka! Nebudu pořád utírat prach v obýváku/vytírat podlahu v obýváku jen já! Jestli nechcete, tak tu bydlet nemusít, já vás tu nechci/nepotřebuju/nedržím!" - Což je ještě normálnější verze. Jasně, koho by bavilo pořád uklízet, když v bytě vydlí víc lidí, asi nikoho, jenže když v tom obýváku přebývá ve dne, v noci jenom jediná osoba, které ještě patří veškeré vybavení obýváku, na které se vlastně ten prach chytá a které my dva nepoužíváme, nebudeme jí to ještě leštit. A i když se s náma Lady Kadeřnice jinak nebavila, moc ráda nám začala vyprávět o tom, že je chudinka a nemá žádný peníze a žádnou práci a že neví, co si počneš, přičemž každý týden přišla domů s novým spotřebičem a tím nemyslím třeba fén za pár stovek, ale třeba friťák, telku, cvičící stroje a další věcí za někoikl (desítek) tisíc. Ty jo, kde na to ta chudinka bere, když nemá práci, ani prachy?

No a asi před 4-5 měsíci najednou Lady Pošťačka zmizela, tak nějak ze dne na den. Přitom byly obě Ladies BFF, mega nej kámošky a nevímcovšechno. A teď najednou pokoj Lady Kadeřnice prázdný, její věci pryč, jejich cool obraz, kde si dávaj pusinku leží probodaný v kumbále a Lady Kadeřnice rychle vyměňuje zámky, aby se sem náhodou Lady Pošťačka nedostala. WTF?

A přesně měsíc zpátky se najednou ze dne na den odstěhovala i Lady Kadeřnice, která si vzala opravu VŠECHNO. I to, co jí nepatřilo. Zmíním třeba boty, které patřily mému BF, nebo koberec, který patří majiteli bytu. Když to tak řeknu, ráno jsme byli v bytě, všechno tu bylo, odejdeme, přijdeme večer a byt totálně vybílený. Vzhledem k tomu, že kontakt na majitele, čísla účtů a další věci, měla jenom Lady Kadeřnice, tak celkem průser. Co byl větší průser? Okamžitě si změnila trvalé bydlište, zrušila si telefonní číslo a přestala se přihlašovat na internet. Ehm...

Tak a teď hádejte - co bylo za jejím náhlým zmizením? A jak se to vyřešilo či nevyřešilo? Pokračování hořko-sladké komedie již brzy! :D

btw: Nemám maturitu

23. srpna 2012 v 13:47 | Sticky Bubblegum |  btw
Nevím, jestli jsem to zmiňovala, nejspíš ne, protože mám takový dojem, že jsem sem psala články jen o tom, co bylo před NÍ a né během, nebo po NÍ, takže to řeknu teď... ale třeba to někomu z vás už došlo. Pořád nemám maturitu. Jinými slovy - neudělala jsem maturitu, nedali mi maturitu, maturita je věc, kterou se momentálně chlubit nemohu a tak dále. Takže nezbytnou součástí mých srpnových dní je samozřejmě doučko. A víte co? Ačkoli jsem ten předmět ve škole fakt nenáviděla (přičemž nenáviděla je hodně slabé slovo), nešel mi, nechápala jsem snad nic z toho, co úča řekla a jen při tom slově, jsem měla husí kůži, tak to doučování mě BAVÍ. Nejen, že si nepřipadám jako dement, co nic neumí (přesně tak se na mě koukala úča ve škole), protože úča 2. (ta co mě doučuje) mě neustále chválí a říká mi, co se chci doučovat, že téměř všechno (až na takové detaily, jako je hlavní podstata a tak :D) umím. Také je sranda, jak každá z nich vysvětluje jiným způsobem a jak se to, co nám úča vysvětlila definicí na deset řádků, kterou nikdo nepochopil, dokáže úča 2 vysvětlit třemi slovy a tak, že to prostě chápete, i kdybyste nechtěli.

A taky jsem zjistila, že ta maturita je jenom taková fraška. Úplně si pamatuju, jak jsme seděli před učebnou, kde maturity probíhaly, byli z toho nejvíc vyklepaný a říkali si: "No jestli mi tu maturitu nedají, tak to se jdu zastřelit... A nejdu ani domů. A smažu si FB a změním jsi jméno v občance a...". No a pak jsme kolem 6 hodiny večer vyšli a věděli jsme, že nás to celkem hodně (na to, že nás ve třídě bylo 20) nedalo. A už druhý den jsme věděli, že to (pro nás) tak hrozný pocit není. Teda alespoň pro mě. Já se s tím smířit dokážu - no tak jsem napoprvý nedala maturitu, v září se to zkusí znova, vím, že jsem jí nedala ne proto, že jsem blbá a nic nevím, ale z úplně jinýho důvodu a rozhodně se kvůli tomu nepůjdu zabít. Spíš se mi zdálo, že se s tím, že nemám maturitu, nedokážou smířit ostatní.

Jaký byl měsíc bez netu?

22. srpna 2012 v 15:53 | Sticky Bubblegum |  diary
Kvůli spolubydlení a jistým problémům, které sem někdy napíšu, ale bude to fakt asi tak na padesát stran, nám měsíc nešel internet. A já jsem byla samozřejmě pěkný závislák. A jakýže byl měsíc bez netu?

Zjistila jsem, že jsem vlastně na netu byla, i když jsem nic důležitého nedělala. A to jsem na něm byla třeba 7 hodin denně. Zkrátka jsem měla zaplý FB (i když jsem si třeba s nikým nepsala, ale znáte to, prostě tak pro dobrej pocit), sem tam jsem si psala s lidma z interpals.net, poslouchala jsem songy, sledovala seriály a "cool" pořady z primaplay, četla si články, který mě ani nebavila a hlavní závislost - neustále jsem si kontrolovala meil. Jenže řekněte mi, jsou tohle činnosti, které by vám normálně zabraly 7 hodin? No nejsou. Nebudu lhát, že jsem za ten měsíc na netu nebyla vůbec, byla. Třeba jednou za týden jsem zašla domů, nebo někam, kde se připojím, zajistila jsem si "životně důležité" věci a zase se vrátila. A jaké klady a mínusy ten měsíc bez netu měl a k jakým zoufalostem jsem se musela snížit?

+ Měla jsem najednou opravdu spoustu času, takže jsem si mohla číst a dočíst knížky, které se mi kupily v knihovně.

+ Nemusela jsem se vymlouvat, když mi někdo napsal, že jdeme ven/na kafe/ na město, takže jsem prostě fakt šla.

+ Ta spousta času se odrazila i na mém stravování - nechodila jsem do restauraček, ale začala jsem si vařit doma :D

+ Měla jsem čas na uklízení a takové ty věci, které bych normálně dobrovolně fakt nedělala.

+ Mohla jsem si dočíst všechny Maximy a Enigmy, které mi za tenhle rok přišly.

+ Luštila jsem si křížovky a stávala se moudřejší (i když nevím, zda to je zrovna plus :D)

+ Protože jsem na notebooku fakt závislá, potřebovala jsem na něm být, i když nešel net a tak jsem si koupila The Sims a pařila. Jasně, The Sims asi není hra mé věkové skupiny, ale mě to fakt nějak chytlo :D Je to taková hra, která vás na chvíli zabavý, ale zase není tak dobrá, že byste u toho musely být víc než dvě hodiny, takže takovej ideál :D

+ Mám takovou úchylku - když jsem online, tak prostě nakupuju. Nakupuju oblečení, doplňky a různý kraviny, který ani nepotřebuju, takže jsem za tohle ušetřila.

+ Jak jsem měla plno času, začala jsem sledovat nové seriály, které mi půjčily kámošky na flashce, takže jsem se kulturně obohatila, protože některé seriály jsou fakt parádní!

- Stala jsemse závislou na The Sims - ne ve smyslu, že bych to musela pořád hrát, ale začala jsem toužit po těch všech dodatcích s upírama a se školou a se zvířatama... A celkem jsem za to utrácela.

- Když jsem se fakt hodně nudila sledovala jsem TELEVIZI (kterou jsem pár let neviděla :D)

- Musela jsem si pouštět porno, které bylo vypálené na CD, nebo které jsem našla na DVD, když jsem se nedostala k tomu na netu... a musím říct, že bylo už pár let staré, takže herci i kvalita dost děsná.

- Pár lidí, co mi psali na meil nebo na FB, bylo celkem naštvaných, že jim neodepisuju.

A co vy vydrželi byste měsíc zcela bez netu?

Tak jsou blbí, nebo jo?!

21. srpna 2012 v 19:16 | Sticky Bubblegum |  diary
1. Každých pár minut (hodin) mám na blogu nový komentář. Nejedná se však o komentář, který by mě těšil (a nebo i netěšil, to je jedno), ale hlavně se nejedná o komentář "lidský". A nebo jo, ale každopádně je to parádní spam. Nějaké americké webovky se totiž rozhodly, že mi zaspamujou snad každý článek, co tu je. Možná by jim mohlo dojít, že díky tomu, že v komentech píšou nesmysly a ještě k tomu anglicky, bude jim to na hovno a na ten web jim stejně nikdo nevleze. A když jo, tak si nikdo nekoupí jejich kabelky, boty a další produkty za X tisíc, takže ať jsou sakra do pr... Pokud nevíte, o čem mluvím, podívejte se na spodní komentář u ... článku. A nebo vlastně u kteréhokoliv mého článku, protože je to fakt všude.

2. Někdy se dostanu k tomu, abych sem napsala celý příběh, ale teď na to nemám nervy, ale budu mluvit o spolubydlících. Přítel koupil do bytu pračku za "pár" tisíc s tím, že si v ní ted jako budou moct prát všichni, co tu bydlí, ale to nepočítal s tím, že si ty lidi jako budou myslet, že my jsme jejich sluhové, naházíme do pračky prádlo, potom to pověsíme, pak posbíráme a roztřídíme, co komu patří a pak ještě nejlíp vyžehlíme a dáme na jejich postel. No dobře, to by ještě nebylo nejhorší. Hned první den, co tu pračka byla se totiž Dvojka spolubydlících (já jim říkám pan B. a slečna Ch. - ale nemůžu to teď rozebírat a kdyby mi vlezli na blog, byl by to super průser :D)... no každopádně se rozhodli, že si vyperou prádlo. Kdyby třeba řekli příteli, protože pračka je jeho, bylo by to fajn, ale co už... No kažopdáně příjdem, oni oba v koupelně u pračky, koukají na to jak na zjevení, nebo jako panna na penis, nebo jako já na kolo a oznámí mi, že ta pračka nefunguje, je rozbitá a na píču a že jim prostě nejde zapnout. Tak říkám "Nechte to bejt, příteli to zapnout šlo, on vám to zítra zapne." Tak se další den probereme, jdeme do koupelny a tam "lehce" rozebraná pračka, kterou den předtím přítel a táta půl dne montovali a zapojovali a u toho lovely vzkazíček na dvě strany s vysvětlením, proč že ta pračka nejde... něco ve stylu "Já jsem se na to podívala a chyba je v takovým tom modrým kolečku, který nevím, co je, ale když se trošičku otočí, tak nejde voda a když se otočí o trošičku víc, tak ta voda teče, ale jen trošičku..." no prostě skvělý vysvětlení. Přítel nejvíc nasranej. Já ještě víc. Tak to celý zase zapojil, tak jak to bylo předtím, zmáčkl čudlík a heuréka... úplně normálně se to zaplo a vypralo! Tak jsme je požádali, ať na to příště raději nešahají.

Další věc byla fakt, že si mysleli, že koupíme drahou pračku a oni si tam jen tak budou prát prádlo. Proč ne, vždyť já mám na čele napsáno CHARITA a už od pohledu jsem fakt milý člověk (hahaha :D). Tak jim říkám, že by bylo fajn, kdyby koupili sušák na prádlo, kolíčky a nějakej sranec na praní za to, že si tam můžou prát, nebo že každej dá pár stovek asi tak desetinu ceny a čeho jsem se dočkala? :D

- Sušák nepotřebujeme, protože na chodbě paneláku jsou krásný stoletý šňůry s pavučinama a vrstvama prachu, kde se to krásně usuší
- Kolíčky nepotřebujeme, vždyť se tam ty ponožky, kalhotky a nevim co, udrží úplně v pohodě...a když to spadne tak, co, sebere se to, no ne?
- A boží odpověď na ty prachy... "A to jako když vám dáme ty peníze (cca 800), tak co se s tou pračkou stane, až se někdo z nás odstěhuje?" Asi ji rozsekáme na deset dílů a jeden ti dáme vole! Co jako čekal za odpověď? A to je mu prosím téměř 30 let!

P.S.: Ten prášek nakonec koupili ;)