Květen 2012

Perfektní pleť

31. května 2012 v 13:57 | Sticky Bubblegum |  diary
Ač se to možná nezdá, nepatřím k takovým těm barbie dámám, které se narodily už nalíčené, svůj volný čas tráví v solárku a utrácejí peníze jenom za svůj vzhled. Jednu věc si však odpustit nemůžu - utrácím peníze za svou pleť. Kdybych měla spočítat, kolik peněz už je ve všech mých krémech na předpis, různých vodičkách x vatičkách a návštěvách na kosmetice, byla by to moc fajn částka... Jenže výsledek za to stojí.

1. Odličování je základ - nestačí jenom odlíčit řasenku, ale celý obličej... i v případě, že používáš "jenom" pudr

2. Nezapomeň na čištění - možná nevidíš rozdíl mezi čištěním a odličováním, ale odličovák ti pleť perfektně nevyčistí, na to jsou určené pleťové vody, gely a tonizáky.

3. Používej kvalitní kosmetiku - nemusí to hned být řasenka za pětikilčo, ale s líčidlama od vietnamců za dvacku to taky nevyhraješ

4. Nemačkej si pupínky - jasně, sama to dělám, ale když už musíš, tak papírovými ubrousky, nebo si pořádně umývej ruce, když si je zanítíš, ještě se zvětší a zhorší

5. Občas si zajdi na kosmetiku - já tam chodím jednou za měsíc, nechám tam dvě stovky, což se mi tak hrozné nezdá a mám parádně vyčištěnou a heboučkou pleť

6. Peelinguj - jednou týdně si vypeelinguj obličej, aby ses zbavila staré kůže a šupinek. Parádní jsou peelingy oriflame nebo bioderma, já momentálně používám peeling od Biodermy z řady hydrabio.

7. Krémuj - samozřejmě nemyslím, aby ses krémovala ráno denním krémem, večer krémem proti vráskáma a během dne ještě dalšími deseti krémy, ale je dobré zvolit si jeden typ krému, který ti vyhovuje a ten denně používat.

8. Nepodceňuj sluníčko - nemusíš se rovnou spálit, ale narudlé tváře nebo podrážděná pleť... jó, to sluníčko zvládne. Když víš, že budeš na slunku celý den, namaž se krémem s vyšším UV faktorem

9. Když už si nevíš rady, jdi na kožní. Krémy, které ti napíše doktorka rozhodně zabírají, i když smrdí a jdou dražší.

10. A pokud tě krémování nebaví, nech si předepsat antikoncepci - pleť se ti spraví raz, dva. Tedy alespoň já od té doby na obličeji neměla jediný pupínek.


Jinak - pokud sis oblíbila kvalitní značku Bioderma, nebo bys ji ráda vyzkoušela, ale je na tebe trochu drahá, určitě tě potěší momentální akce. Balíček Biodermy, ve kterém najdeš Hydrabio serum (= intenzivní hydratační sérum na citlivou dehydratovanou pleť ) + Hydrabio musse (= první čisticí hydratační pěna s unikátní šlehačkovou texturou na citlivou dehydratovanou pokožku. Vlhkou pokožku, jemně napěníš a poté opláchneš). Balíček stojí 549 Kč - jasně, není to nejlevnější, ale 500,- Kč běžně stojí jenom jeden z těchto produktů, takže polovinu ušetříš :)


Tangle Teezer - Co to?

30. května 2012 v 14:19 | Sticky Bubblegum |  diary

Ještě před pár dny jsem neměla tušení, co slova Tangle Teezer znamenají, ale teď mi jeden "tanglák" odpočívá na poličce. A co že to teda je? Tangle Teezer je hřeben, nebo řekla bych spíše kartáč na vlasy, který vypadá jako kartáč na psa. Od běžných česátek na vlasy se však liší nejen vyšší cenou, ale také perfektním talentem. Tangle Teezer je totiž určený pro snadné rozčesání vlasů tak, aby zabránil třepení a lámání vlasů a zároveň zachránil poničené vlasy. No přiznejme si, že ne každá z nás se češe šetrným způsobem. Já když spěchám, nebo jsem fakt naštvaná na to, jak blbé vlasy mám, tak prostě vezmu hřeben a rvu to všemi směry a rozhodně nedodržuju mamčinu radu: "ČEŠ TO OD SPODA!" Kdepak, češu to, jak se mi to líbí a výsledkem jsou zelektrizované vlasy, které sice nejsou rozcuchané, ale trčí do všech stran a jako bonus mám hřeben plný vytrhaných a vypadaných vlasů. To se však s "tanglákem" nestává, ten naopak ještě obnovuje lesk a pružnost poničených vlasů. No upřímně, sem tam mi v kartáči nějaké vlasy zůstanou, ale ne proto, že by je "tanglák" vyrval, ale prostě mi padají a chtějí se mi pomstít za to, že je žehlím.



O hřebenu jsem se dozvěděla díky recenzím na fashion blozích a kdyby si je blogerky, ale i vlasový stylisté tak nevychvalovali, nikdy bych se neodhodlala hřeben objednat, protože ta pětistovka se mi za hřeben zdála trochu moc. Navíc kámoška si "tangláč" objednávala ještě přede mnou z Aukra za necelé dvě stovky a samozřejmě jí za tuhle cenu přišla parodie na onen hřeben, která byla naprosto nepoužitelná a vyrobená někde v Číně. Samozřejmě pěkně zuřila. Alespoň jsem věděla, odkud hřeben neobjednávat a že ho prostě za ty levné dvě stovky neseženu. Normální cena je od 350,- Kč (bez pošty) do 600,- Kč (bez pošty). Bohužel nevím o místě, kde by se v ČR dal koupit, takže jsem zvolila nákup přes net.



Cena se odvíjí nejen od toho, na jakou webovku narazíte, ale také podle tipu. Tangle Teezer je totiž k dostání ve 4 základních tipech - ty se neliší kvalitou, ale vzhledem. Prvním typem je Salon Elite - nudný vzhled v několika výrazných barvách, ale to hlavní splňuje a vlasy rozčeš dobře. Pak je tu tip The Original - je k dostání také v několika výrazných barvách přičemž každá barva má jinak "ujetý" tvar. Já mám třetí typ, kterým je Compact Styler - mám ho v růžovo-černém provedení, ale na výběr je i černo-zlaté nebo tygrované. Hlavní rozdíl mezi dvěma prvními druhy a Compact Stylerem je to, že předchozí tipy byly opravdu jen kartáče, ale k tomu mému patří i "víčko", aby se dal hřeben nosit v kabelce a nerozbil se. Poslední tip je určený spíše pro děti, jmenuje se Magic Flowerpot - je to kartáč ve tvaru květinky. Vršek květinky (květ) se dá sundat a to je právě ten kartáč. Květináček (nebo tělo květinky) je uvnitř prázdné a dají se do něj schovat gumičky, sponky a jiné blbinky na vlasy.

Profesionální kartáč Tangle Teezer funguje jako žádný jiný kartáč nebo hřeben. Jeho štětiny jsou speciálně rozvrhnuté a mají ojedinělou schopnost ohnout se nad zacuchaným místem. Skladem do druhé dne u vás a v akci naleznete tento zázračný kartáč na krasa.cz v sekci Tangle Teezer.


Tak co, vyzkoušíte Tangle Teezer, nebo mu moc nevěříte?

Ták naštvaná

29. května 2012 v 21:13 | Sticky Bubblegum
No dobře, zase tak moc naštvaná nejsem, ale trochu jo. A nadpis se přece vyplnit musí. A proč že to jsem ták naštvaná? Tak hlavně mám zrovna takové to období, kdy nemám vůbec co dělat, protože všechny živé bytosti, které mě nepovažují za magor a baví se se mnou, odjeli, samotné se mi nic podnikat nechce a tak celkově jsem líná jenom dejchat. Další věc, která mě rozčiluje - horror movies. Asi jediný druh filmů, na který se dívám, bohužel jsem už snad každý natočený horor viděla. A když ne, tak jenom proto, že jsem viděla půlku a byla to taková blbost, že jsem to musela vypnout. A nebo proto, že v ČR o něm není ani zmínka, takže se těžko vyhledává. A taky jsem naštvaná, protože zrušili webovku, kde jsem se dívala na porno!!!


No každopádně, pokud máte tip na nějaký dobrý film, u kterýho budu brečet hrůzou a je tu naděje, že jsem ho neviděla, nebo máte tip na nějakou bezvirovou webovku, tak vás budu uctívat! A pět o vás ódy a skládat o vás básně a postavím oltář a budu se k vám modlit!

Mimochodem...what's your favorite scary movie?

The Voice

28. května 2012 v 14:51 | Sticky Bubblegum |  writing
Určitě jste zaznamenali soutěž, která právě běží na Nově - Hlas ČeskoSlovenska, ČeskoSlovenský Hlas, nebo tak něco. Když pominu několik faktů, jako název (Wtf? Jednou jsme Českou, tak proč se pořád snažíme lézt Slovensku do rozkroku a spojovat se? Mimochodem, spojeni jsme byli a chtěli jsme se rozdělit, tak co teď blbneme?), porotu (Neměla by mít Darča jiné starosti než porotcování a koho sakra napadlo tam strčit Řiťmuse?) a moderátory (No jo, on by to jeden odmoderovat nezvládl, proč si jich nenajmete třeba dvacet? Nebo pro každého zpěváka jednoho?), tak se stejně s touhle soutěží nedokážu smířit. Je tu asi milion dalších věcí, které mě rozčilují. Chápu, že v dnešní době všechno vymyslí jenom Amerika, Británie nebo Čína a my to od nich "čórneme", dáme tomu českej název, ale znělku, logo a všechno kolem si také necháme a tadá - máme novou soutěž. Aspoň se mají důchodci nač koukat ne? Pokud bábinky a ostatní diváci těchto soutěží nikdy neviděli originál, tak se jim to tak hrozné nezdá. Ale co mám sakra dělat já? Já bohužel vím jak The Voice vypadá "skutečně".


Oni nemají, žádnou "zpěvačku" Daru, ale Christiny Aguileru. Ale hlavně a především, místo Míši Davida nebo Pepíka od Vojtků mají Adama! Jo, dobře. Důvod toho, proč jsem napsala ten první odstavec je Adam. Protože kdybych hned začala psát o něm, vypadala bych jako uječený pubertální fanynka, která je vycákaná z nějakýho zpěváka.



Proč se musíme pořád voblejzat ze Slovenskem? A proč vůbec existují takové soutěže? A proč někdo dovolil Davídkovi a Rytmusovi zpívat? A co v Česku vůbec znamená slovo "celebrita"? A proč je Adam tak sexy? A proč ty ruce na fotce nemůžou bejt moje?! Otázky, samé otázky...

Letím do Manchesteru

25. května 2012 v 16:36 | Sticky Bubblegum |  diary
Už jsem se zmiňovala o tom, že za necelý měsíc letím do Anglie? Beztak jo, jen si to nepamatuju. Každopádně, ano, poletím do Manchesteru a jsem na to doslova "nadržená" (čti natěšená). Ono to ovšem nebylo jen tak.
Vzhledem k tomu, že mi nikdo peníze nedá a já jich moc nemám, musela jsem shánět levnou letenku, což je asi tak jediné, co jsem platila. Bydlet jsem měla u mamčiny kámošky Mařeny, jak já jí říkám. A tak jsem si s ničím nelámala svou blond hlavinku. Mamka říkala, že Mařeně je jedno, kdy přiletím/přiletíme - letí se mnou ještě kámoška. Ok. Zamluvila jsem, co zamluvila, objednala a zaplatila jsem letenky a říkám mamce, ať nezapomene oznámit ten termín Maruš, aby o tom věděla. A tak jí to řekla. A Maruš řekla: "To si děláš srandu? Já tu budu celej rok a jedinej termín, kdy letíme na Island, si koupíš letenku?! No já tu nebudu, už ty letenky máme taky koupený." Problém? Celkem jo. Což o to Maruš by nám barák přenechala, takže bychom měly kde spát, ale tak nějak jsme počítaly s tím, že nás vyzvedne z letiště, a když se každý den někde ztratíme, půjde nás hledat, nebo nás bude alespoň navigovat. A tak jsem byla naštvaná, protože letenka samozřejmě přeobjednat nejde. Teda jde, ale platí se za to 2000,- Kč, což by bylo víc, než ta letenka stála. No, naštěstí nás zachránila mamky a Mařeny kámoška, která je také v Menchestru a bydlí ve stejné ulici jako M. Dokonce je až tak hodná, že si nás vezme k sobě, abysme se neustále neztrácely. A za to jí budeme venčit psa. :D Great.



Akorát jsem jaksi až teď zjistila, že Manchester není Londýn a není tam (údajně) nic zajímavého. Žádné super památky, muzea, nebo hrady. Maximálně nákupní centra (juchů). Ne, že by to nestačilo, ale na tu dobu, co tam budeme, by to přece jenom chtělo i jinej program, než nákupy, abychom nebyly hned první den bez peněz. :D Každopádně se dost těším.

Love is great, love is fine...

24. května 2012 v 16:33 | Sticky Bubblegum |  poezie
Incest to je š*kání,
kdy se druhý nebrání,
a však ten kdož na tě cáká,
není tvůj kluk, ale brácha.
(puritánům se omlouvám za svou pohoršující báseň hned ze začátku)

Tak jsem si přečetla pár (desítek) článků na "Téma týdne" a víceméně jsem se dozvěděla, že incest je:

  • úchylka
  • divný chování
  • něco hříšného či nečistého
  • no celkově prasárny mezi příbuznými
Ok, pohled ostatních už znám, ale co si o těhle prasárničkách mezi tatínky a dcerami, bratříčky a sestřičkami, maminami a synáčky a mezi bůhvíkým ještě, myslím já? Obecně bych řekla, že když spolu sourozenci chtějí šukat, proč bychom jim v tom měli bránit, ale samozřejmě nic nemá jenom jednu stránku.

V časáku jsem kdysi četla příběh 12leté holčiny, která "to" chtěla mít za sebou, protože byla ve třídě "poslední", no a tak přemluvila bráchu, šli do stodoly a hupsli na to. Nešlo o žádné znásilnění, protože oba chtěli, ale na tomhle "incestění" mi nesedí hned několik věcí. Oba byli pod zákonem, hupsli na to z nesprávných důvodů (ne proto, že by do sebe byli zabouchlí, že by po sobě hrozně toužili, ale proto, že "o to" chtěli přijít - to se toho mohli zbavit s kýmkoli). Jo a jako bonus, ta holka byla těhotná. Tfuj, tfuj. Když už bych teda sexovala se svym bráchou (žádnýho nemám), tak bych se alespoň nenechala zbouchnout, protože to dítě bude za a) chudák ("Ahoj, tak co doma, co mamka s taťkou, nebo bych měl říkat, co mamka a strejda?" a za b) pravděpodobně postižené.

Pak jsem také četla o trochu jiném případu. 60letá paní zamilovaná do svého 30letého syna. A naopak. On je do ní také zamilovaný. A tak spolu jsou a tak spolu souloží. Když pominu fakt, že je nechutné i to, že 30letý muž klátí 60letou paní, tak budiž. Už jsou oba dospělí a kromě zákona o incestu, už nic jiného neporušují. Ať si spolu užívají a milují se, ale nechápu jejich "inteligenci", že s tím museli do novin a teď jim hrozí vězení.

A nakonec jsem četla příběh, který schvaluji snad nejvíce. Žena se zamilovala do muže. Potkali se na diskotéce. Neznali se. A tak se zamilovali a vzali. Jo a na své svatbě, kam přišli jejich příbuzní, zjistili, že jsou vlastně pokrevně příbuzní. A ještě ke všemu jsou sourozenci. Akorát jednoho z nich si rodiče nemohli nechat, tak ho dali k adopci. Ups...

Takové to incestění, jako z pornáčů, kdy rodiče klátí své děti a není to dobrovolné, samozřejmě neschvaluji. Ale to už podle mě není ani tak o incestu, jako o znásilnění. Znásilnění bude vždycky znásilnění, až už vás znásilňují rodiče, nebo někdo cizí. První varianta je teda ještě horší, ale stejně...

Slaďoučké perníčky

22. května 2012 v 11:33 | Sticky Bubblegum |  diary
Víte co nechápu? Nechápu, proč musí ty dobré perníčky - a tím nemyslím ty z obchodu, kdy máte...

*milimetr čokolády**tlustej perník**milimetr náplně*tlustej perník**milimetr čokolády*

... myslím tím takové ty pouťové perníky, které na sobě mají nejen čokoládu, ale také to cukrové, kalorické a jedovatě barevné zdobení - proč je sakra musí dělat v těch roztomilých tvarech?! Dostanete perník od přítele, od rodičů, nebo od bábinky. Perník je velkej jako kolo od vozu a vy perníky milujete, ale... nemůžete ho sníst. Přece nesežerete obrovské srdce s nápisem "Miluju tě". Přece nesežerete srdíčko s nápisem "Pro naši dcerunku". A tak si ten perník vystavíte. A každej den, když jdete okolo něj, slintáte a chcete ho zbagrovat. Ale nemůžete. Proto se odeberete ke stánku a koupíte si perník určený k sežrání. Donesete ho domů a dojde vám, že ta ovečka/kočička/beruška je vlastně tak pěkná, že si nezaslouží být snězena. A po pár letech se rozhlédnete po pokoji, na každé poličce si lebedí perník - neskutečně předražený perník. A co z toho máte? Nic.


Přesně takhle to mám já. A včera jsem dostala ještě větší, než největší chuť na perník, tak jsem se rozhodla jeden "dárkovej" rozbalit a spořádat. A jak to dopadlo? Ano, málem jsem si vylámala všechny zuby. A ne, nečetla jsem lhůtu trvanlivosti! :D

It's time to be awesome... again!

21. května 2012 v 15:00 | Sticky Bubblegum |  diary
"When i'm sad i stop being sad and be awesome instead."

Tak přesně toho se držím a rozhodně budu držet. Dost dlouho jsem totiž zapomínala být úžasná, takže jsem se na sebe naštvala a zase s tím začala (nyní pochopte, že mám na mysli s úžasností, ale kdybych to tam dopsala, celkem by se to nerýmovalo). Na důkaz toho jsem si tak lehce spontáně koupila zájezd do Benátek. Vypadalo to nějak takhle.

"Hele, zájezd do Benátek."
"Hele, slevněnej o tisícovku."
"Tak se tady takhle zaregistruju..."
"Tak to tady takhle vyplním..."
"Tady kliknu na koupit..."
"Nač čekat s placením..."
"Tady se přihlásím do banky."
"Příkaz k úhradě..."
"A je to!"
"Hele, víš, že jsi v Benátkách už dvakrát byla, že jo?"
"A sakra..."

Mimochodem, ano, to jsem si povídala jenom se sebou. A nevadí mi, že jsem v Benátkách už byla. Nemůžu řešit takový detaily. A navíc plný autobus lidí z FB, kde skoro nikdo nikoho nezná. Jestli tohle nebude katastrofa, nebo výlet úchyláků, musí to být superúžasný, no ne?

Maturitní vohoz

15. května 2012 v 20:17 | Sticky Bubblegum |  diary
Juchů, zítra maturuju!
Jo, ještě k tomu mám čas sedět a psát na blog.
Vzhledem k tomu, že nevím, co se učit dřív, neučím se nic, tak nějak počítám s tím, že zítra asi nebudu ta co září a zvopáknu si to v září. Jenže víte co? Jsem takovej flegmouš (nebo už mi působí prášek na spaní), že je mi to dost jedno.
Češtinářka je svině, ale když zvládnu alespoň pár vět, tak ona si zbytek odmluví sama.
Jestli nedám angličtinu, tak to se nad sebou pak vážně zamyslím, ale...
Že bych dala účetnictví, s tím nepočítám už ode dne, kdy jsem ho měla poprvé, což je tři roky zpátky.
Z ekonomiky a práva mám na vysvědčení jedničky (nebo dvojky), ale s hrdostí mohu říct, že i když na písemky umím na dvojku, na zítřek neumím nic ani na čtyrku. Nu což, uvidíme zítra :D

Výsledky z didakťáků už mám - čj 1, aj 2.


Kašlete na solárko, zkuste Autobronzant

7. května 2012 v 11:32 | Sticky Bubblegum |  propagace
Jakožto odpůrce sluníčka se neopaluji, protože chci, aby má kůže zůstala krásně bílá aneb jak někteří říkají "Bledá jako stěna", "Bílá jak' kdyby tě někdo nacpal do pytle s moukou", "Bílá jako vyblitý zelí", "Třikrát bělejší než hodně bílej sejra", "Bílá jako lidi tři tejdny po smrti" a tak dále. (Většinou jsou autory výroků rodiče.) A ano, moji rodiče mají zcela opačný problém. Nechtějí být bělobní, ale chtějí se cítit jako afričani. Neustále chodí do solárka a jakmile vyleze alespoň prdel sluníčka, už běží s dekou na louku/pole/koupaliště/doplňte dle nálady, aby se co nejvíce opálili. I kdyby bylo pět stupňů a sluníčko pražilo, najdete je na té dece v plavkách.

Jenže pálení sluníčka se samozřejmě odráží na jejich kůži. I když máti vypadá, jako modelka na půl úvazku (tj. vychrtlá, blonďatá, pěkná (když se namaluje :D)), tak její kůže vypadá strašidelně (mohla by hrát v Nezvratnym osudu tu uškvařenou holku v solárku.) Už dlouho jsem se jí snažila přemluvit, ať místo solárka zkusí třeba samoopalovací krém nebo nástřik. Jenže to prý nevydrží, nebo je to náročné všude "rozmatlat".

Ale pak jsem narazila na sprej od Biodermy - Photoderm Autobronzant. První samoopalovací "něco", co mamka vyzkoušela! Nemyslete si, že po nanesení z vás bude černoch, to ne. A však budete mít nádech opálení (tj. nebudete vypadat jako já) a sjednocenou pleť. A jako bonus - nehrozí vám rakovina kůže! :)

Já, když už jsem nucena vylézt na sluníčko a nikde nevidím ani cenťák stínu, abych se ukryla, se ihned spálím. A z duše nenávidím mazání se krémem! Ale dostala jsem skvělou věc - taktéž od Biodermy. Jmenuje se sice dost komplikovaně - Photoderm MAX BIO sprej SPF50+, ale je to sprej (sbohem mazání a hodinové čekání až zaschneš), který funguje, jako ochrana upírské kůže před sluncem tj. nespálím se, neopálím se a jsem spokojená!

Pokud patříš mezi jeden z extrémů (já x moji rodiče) a hledáš vhodný "šplíchač" určitě vyzkoušej jeden ze zmíněných :)