Listopad 2011

Bojte se...

29. listopadu 2011 v 16:21 | Sticky Bubblegum |  diary
Hned ze začátku musím trochu zpropagovat svou soutěž, tedy spíše soutěžící, kteří poslali své povídky. Soutěž je sice teprve na začátku a stále se můžete hlásit, ale už přišlo dost povídek i básní a pokud chcete, můžete si je přečíst (případně obhlédnout konkurenci) a okomentovat je TADY NA TÉ STRÁNCE - autoři za komentář budou určitě vděční :)

V poslední době jsem viděla pár hororů a pokud máte zrovna náladu na spousty krve nebo ponurou atmosféru, třeba vás nějaký zaujme...

Pach krve 4
Pokud jste viděli alespoň jeden z dílů, asi víte, že se všechno točí kolem kanibalských zmutovaných lidiček. Já u poloviny filmu měla zavřené oči, takže se mi film nelíbil. Jestli však máte rádi spoustu nadržených teenagerů + zmutované kanibaly + nechutné scénky, kdy kanibalové rvou hlavy nebo odřezávají z živých teenagerů kousky masa a pochutnávají si na nich, tenhle film se vám bude moc líbit. Ovšem dávám plusový bod za vtipný konec.

Klíč
Jeden z nejlepších hororů, které jsem viděla. Nejpíš proto, že se nevyžívá v nechutných scénách, ale v překvapivých zvratech a voodoo praktikách. Pořád si pamatuju jak mě zamrazilo při té scéně, kdy se všechno "vysvětlí" a rozuzlí. A ten závěr mě pěkně naštval, ale film opravdu vynikající. Jestliže chcete u filmu trochu přemýšlet a né dostat infarkt, doporučuji.

Zombieland
No on to není tak úplně horor. Je to taková hororová komedie. Nedá se od toho očekávat, že je to excelentní film a lidem, kteří se dívají jenom na vznešené filmy a dramata, se to líbit nebude. Pokud máte hrůzu se zombíků, určitě se na Zombieland podívejte, protože pak z vás bude skutečný expert na jejich likvidaci :D

The Collector
Poněkud morbidní snímek, který bych ze zmiňovaných filmů označila za nejlepší, ale ne v tom smyslu, že se mi líbil nejvíce, ovšem po skončení jsem z něj měla nejdivnější pocit. Je to taková vyvražďovačka s malým nádechem SAWu, až mi chvilkama těch lidí bylo opravdu líto (ale takový vztah jako například v Klíči, jsem k postavám fakt neměla, protože než jsem poznala, kdo je kdo, všichni byly kaput).

Hunger games

23. listopadu 2011 v 16:02 | Sticky Bubblegum |  diary
O Hladových hrách jsem už napsala několik článků, takže nemusím zmiňovat, že je to kniha a příběh, který ve mě vyvolává orgastické stavy. O HG jsem se rozhodla napsat, jelikož jsem (ano, já vím, že jsem "blesk") právě viděla trailer na zfilmované Hunger games. Nevím proč, ale vždy když si zamiluju nějakou knihu, její úžasné postavy a skvělý příběh, objeví se někdo, kdo dostane "geniální" nápad, že natočí podle knihy film a vždycky to dopadne strašně. Nemohu říct, že ti herci jsou vždy tak strašní nebo že naprosto zničí scénář, to ne. Jsem však natolik zaujatá svou nenávistí vůči filmům, které jsou natočeny podle knih a je jasné, že nikdy nebudou tak dobré, jako kniha. Vím, že v dnešní době si většina lidí zajde raději do kina, než aby četli knihu, ale já si raději přetu knihu, domýšlím si, jak která postava vypadá a celkově si ten děj podle příběhu domýšlím a představuji sama. No a pak se objeví nějaký film a všechny mé iluze a představy po...dělá. A proč je těm hercům přes dvacet, když hrají šestnáctileté a nevypadají na to? Proč?

Jo, abych nezapoměla. Hlavní důvod proč se chci rozčilovat je český překlad onoho filmu. Vím, že občas jsou překlady anglických filmů do češtiny opravdu perly, ale jak mohli Hladové hry přeložit jako "Hry o život". Jak mohli!!! Proč to udělali?! Přemýšleli u toho vůbec? Když pomineme fakt, že i knihy se jmenují po anglicku "Hunger games: Aréna smrti", "Hunger games: Síla vzdoru", tak proč to sakra musí přeložit na "Hry o přežití". Pokud plánují natočit další díl a pojmenovat ho "Hry o přežití: Vražedná pomsta" - vůbec to nebude znít blbě. Ovšem koho by zajímal můj názor. Alepoň co se týče Stmívání, byli natolik hodní, že "nám" dovolili odhlasovat, jaký název si pro Stmívání přejeme a od té doby je to v ČR vždy "Twilight sága: název dílu".

No nic, tak jsem se vykecala a pokud jste opoždění (jako já) a ještě jste neviděli trailer, tak se podívejte teď:


Hororová soutěž o knihy!

21. listopadu 2011 v 17:55 | Sticky Bubblegum |  souteze
Vymýšlíš ráda nové povídky a básně? Tak vymysli pořádně strašidelné téma a své dílo nám zašli do literární hororové soutěže. Můžeš vyhrát skvělé knihy a také se dozvíš několik názorů na svou povídku. Nejen, že ti jí ohodnotí porota, ale očekávat můžeš i komentáře od případných čtenářů.

Začátek soutěže: 21.11.
Konec soutěže: 20.12. (vyhlášení do týdne od uzavření)
Vítězná díla vybere: já - Bubblegum, znalkyně knih Abyss a povídkářka Mary-Ane
Oč soutěžíš: O zcela nové knihy ze série "Upíří deníky", konkrétně můžeš získat následující tituly: Zajetí, Zrození, Návrat, Souboj a o novou podepsnaou knihu blogerky Temnářky - Hladová přání a další...
Kdo vyhrává: Dohromady vybereme 3 vítěze z nichž každý obdrží nejméně jednu knihu. TOP vítězce na 1. místě obdrží ještě něco navíc.



Zadání soutěže:
Jelikož v názvu soutěže můžete najít slovíčko "hororová", zůstaneme u hororů, tajemna a strachu. Soutěžní úkol je napsat co nejoriginálnější povídku či báseň, která musí být zároveň, co nejvíce strašidelná, překvapivá nebo šokující. A teď hlavní podmínka, která se možná nebude zamlouvat - v žádné povídce či básni nesmí být použito téma "upíři". Žádné dojemné podoby Stmívání, Upířích deníků, Anity, ani ničeho takového.

Máme v plánu - jako bonus - vyjádřit se ke všem zaslaným povídkám či básním - co se nám ne/líbilo, na čem se dá ještě zapracovat,… a také všechny zaslaná díla uveřejnit, aby si je mohli přečíst i ostatní. Pokud si tohle však nepřejete, nezapomeňte se o tom zmínit v přihlašovacím e-mailu.

Zaslání příspěvku:
Povídku (berte ohled na to, že je to povídka, takže by tomu měla odpovídat i délka - nic na půl stránky, nic na dvacet stran) či báseň pošlete spolu se svým e-mailem a přezdívkou na e-mail: soutezgum@email.cz

Krvavé bublinky

15. listopadu 2011 v 16:11 | Sticky Bubblegum |  diary
Víte co nemám ráda na braní krve? Když jsem byla malá, asi jsem se nejvíce bála té jehly a že to bude bolet. Pak přišla doba, kdy mi na odběru krve nevadilo téměř nic, jenže před rokem se stalo něco, co mi zase odběr krve znepříjemnilo. Už to, že na krev musíte na lačno, mi nedělá dobře. Můžete si říct: "No jo, no jo, jako kdyby se to hodinu bez jídla nedalo vydržet." Bohužel, většinou jdu k doktorovi na osmou, ale do ordinace vcházím až o pár hodin později. Dnes to byl rekord - přišla jsem v 8, krev mi brali kolem 12. A kousek ode mě byl automat na kafe a jídlo!!! Ale zpět k oné vzpomínce. Takže, pár hodin jsem nejedla, přišla na mě řada, sestřička mi stáhla ruku gumou a ať si "zapumpuju". Vzala jehlu, pích, ale ani kapka krve. " Netrefila se, ale píchla těsně vedle žíly. Vyndat jehlu a znovu. Tentokrát se trefila. Pár kapek krve, ale k plné ampulce to mělo daleko.
"Slečno, vy snad nemáte krev! Tak já to zkusím napíchnout ještě jednou." A stejně nic neteklo. Tak se přehodila jehla a začalo se "cucat". Jenže jak ta krev nechtěla téct a jak se mě snažila už deset minut napíchnout, zatočila se mi hlava. No, to by ještě nebylo tak hrozné, ale když začala tu krev "cucat" a krev místo, aby tekla začala chrčet a v ampulce dělat červené bublinky, jak se jí nechtělo ven, myslela jsem, že to můj žaludek nepřežije.
A dneska se to stalo zase! Zase mi brali krev, která začala zase bublat a chrčet. Sice jsem nikdy nikomu krev nebrala, ale když by mi dali jehlu a já jim tu krev odebrala sama, bylo by to určitě snažší! :D

Mimochodem, kdyby se mezi vámi našel nějaký pisálek, který by si chtěl přivydělat nějakou tu korunu (opravdu se nejedná o vysoké sumy), tak nechť se mi ozve - komentáře, e-mail, facebook, ... V poslední době mám totiž menší problém s nespolehlivými nebo naopak spolehlivými, ale gramatikou nepoznamenanými, lidmi.

Zabijačka

12. listopadu 2011 v 19:27 | Sticky Bubblegum |  diary
Jakožto klasická paneláková osoba, která neobjíždí vesnice s tím, že se vetře ke známým, kteří právě kuchli čuníka, jsem nikdy na zabijačce nebyla. Taky nevím, co bych tam dělala, když jitrnice, tlačenky ani klasickou a "výbornou" ovarovou polévku, nejím. Jo, to jsem ještě netušila, že když už se někdo rozhodne s tím čuníkem celý den rozčilovat, tak je mu škoda vyhodit sebemenší kousek masa. Každopádně, odjela jsem s přítelem na víkend k jeho rodičům, kteří zrovna prase koupili. Přítel byl (když se tak dívám, jak kolem běhá s pekáčem brzlíků, které chce sníst, než je sní někdo jiný, tak musím říct, že stále je) nadšený, tak jsem si říkala, že tak hrozné to být nemůže a že bych jim třeba mohla "pomáhat".

Když dnes vstali v sedm, aby mohli začít co nejdříve, byl tak galantní, že mě nechal spát. Vzbudila jsem se v jedenáct a ve dvě se odhodlala k tomu, že půjdu do "oné" kuchací místnosti. Ještě, že jsem nešla hned z rána, když prasátko bylo v celku a oni z něj obírali kůži, řezali ho na kousky a tak dále. Asi jsem citlivka, ale mě se jen z toho pomyšlení dělá nevolno. Musím říct, že zakopnout hned na schodech a kotel s ovarovou polévkou nebyl nejlepší začátek. Jenže nejlepší nebyly ani ty naplněné pekáče všemi možnými orgány, hlavou, sádlem, ... Když mi pak boyfriendova máti začala nabízet samé "mňamky" jako jatýrka, jazýček nebo alespoň tohle libový a já pořád kroutila hlavou a tvrdila, že nemám hlad, i když jsem už asi pět hodin nejedla, musela si o mě začít myslet, že jsem největší držka pod sluncem, co nechce nic žrát.

Já mám normálně vepřové maso ráda a jím ho pořád, ale po tom, co jsem viděla (a cítila) si od něj asi dávám pauzu. To, že boyfriend během chvilky snědl jazyk, játra, brzlík a nevím, co všechno a pak mě honil s tím, že mu mám dát pusu, bych ještě přežila, ale tu vůni, když pak začali všechno mlýt a vyvářet, to už bylo na můj lačný žaludek moc a musela jsem prchnout do pokoje, ze kterého jsem mimochodem až do teď nevylezla, protože i když jsem moc hodná, tak jim nechci pomáhat plnit střívka, protože bych jim asi pěkně zaneřádila kuchyň!

A co vy? Jste příznivci zabijačkových "pochoutek" nebo jste příliš zmlsaní, jako já a orgány byste nikdy nepozřeli?

Pleťová kosmetika

11. listopadu 2011 v 15:21 | Sticky Bubblegum |  promotion
Nejen při čištění, ale i při dalším zacházení s pletí bychom měli být velice opatrní. Pokožka, která je na obličeji, je velmi citlivá. Než začneme používat jakékoli kosmetické přípravky, měli bychom si zjistit, jaký typ pleti nejspíš máme (je 5 základních typů pleti):

Mastná pleť: Mastná pleť má tendenci k rozšířeným pórům a je náchylná k černým tečkám a skvrnám. Můžete vyzkoušet napjatost.
Smíšená, normální pleť: Tento typ pleti má střední póry, je až hladká, má dobrou cirkulaci, zdravou barvu, může docházet k vysoušení na tvářích, zatímco je mastná v T-zóně.
Citlivá pleť: Citlivá pokožka má tendenci být tenká, jemná s jemnými póry. Lehce zrudne, je náchylná k praskání kapilár, je často alergická a může mít vyrážky.
Suchá pleť: Suchá kůže se jeví pevná a to zejména po čištění. Má sklon k jemným vráskám, loupání se a červeným skvrnám. Barva u žen - na kůži se může objevit popelavá nebo matná barva z nárůstu odumřelých buněk.
Stárnoucí, sluncem poškozená pleť: Tato kůže se také jeví pevná a viditelnými vráskami. Ochablá pokožka obzvláště kolem tváří a brady a koženou texturou a popraskanými kapilárami.

Dokopat se k něčemu? Nemožné!

10. listopadu 2011 v 15:32 | Sticky Bubblegum |  diary
Když sedím ve škole a odpočítávám minuty, kdy už konečně bude zvonit, říkám si, co všechno neudělám, až přijdu domů. Třeba dnes... Měla jsem tři volné hodiny, ale ve škole jsem stejně musela sedět a říkala jsem si: "Až přijdu domů, tak se nesmím zapomenout podívat na stránky knihovny, jestli mají ty knihy, které si chci zítra půjčit. A musím udělat další dva zkušební maturitní testy. A mám napsat pro klienta X, několik desítek popisků, pro klienta Y ten článek do novin, pro klienta Z ten reklamní článek o šatech a když bych měla čas, tak potom ještě ten článek o kosmetice. A nesmím zapomenout napsat pánovi W, že ten web pro něj už je hotový a jestli má nějaké připomínky. A musím vypracovat další maturitní otázku do EKO. A zítra vlastně píšu test z UCE, tak bych se na to mohla podívat, když je UCE jediný předmět, ze kterého mi vychází 4. No a taky už bych mohla přepsat ty dopisy pro Kelly z USA, Kristu z Finska a K. z Anglie a jít je odeslat na poštu. No jo a taky jsem slíbila, že na zítra do konverzace v ájině budu mít 2 prezentace a nechám se vyvolat na něco, co jsem ještě ani neviděla. A mohla bych boyfriendovi upéct perník. A..."
A teď? Teď jsem doma. Sedím u notebooku. Sedím u něj už asi dvě hodiny a jediná věc, ke které jsem se dokopala, byl tenhle článek. Nemám co dělat, vlastně mám jen zaplej net a čučím na hlavní stránku, jako kdyby tam mohl přibýt nový článek každou minutu a nedělám nic. A jak se znám, tak ani nic dělat nebudu. Jsem tak nechutně líná!

Stigmata

4. listopadu 2011 v 20:43 | Sticky Bubblegum |  poezie

Né, nejsem věřící,
Nevzhlížím k bytosti visící na kříži…
Nepovažuji se za mystika,
Ani za někoho kdo se s němi stýká,
Ale přesto mám na sobě stigmata…

Stigmata na těle se zjevují,
Nemizí však…
Nahá, větrem ovátá,
A ano, je to tak…

Soucítím s tebou,
Ty jsi můj Ježíš…
Sám nebo ve dvou,
Vím, že mi věříš…

Lost

2. listopadu 2011 v 15:28 | Sticky Bubblegum |  photos


Violently lost in the space-time.

Zvrácené touhy

1. listopadu 2011 v 15:20 | Sticky Bubblegum |  poezie
Chci na krku cítit jeho chlad,
chci na kůži díry, jako znak,
chci jeho důkaz, že má mě rád,
vím, že ten chtíč nemůžeš znát.

Dva ostré zuby v tepně mojí,
já to chci, ostatní se možná bojí,
budu mít život a neživot dvojí,
a přestanu ovládat mysl svojí…

Nechci mít v žilách dále krev,
chci být jak had, mít v sobě jed,
nechci to promýšlet a brát to zpět,
vím, co si přeji a chci to hned!

To že to nemám, mi duši souží,
stačí jen chvilka, okamžik pouhý,
chci být upírka, mít život dlouhý,
to jsou mé tajné zvrácené touhy…


A jaké jsou vaše zvrácené touhy ?