Duben 2011

Bubblegum said:

27. dubna 2011 v 19:25 | your StickyBubblegum
(mimochodem díky za poslední komentáře u tohoto článku, za ně jsem pravdu vděčná ;)) 









Toast

18. dubna 2011 v 15:15 | your StickyBubblegum |  tips
Toast je film, který je opravdu čistým dramatem, odehrávající se v Anglii v 60-70. létech. Film není výjimečný pouze svým dějem, ale díky obsazení Heleny Bonham Carter - to je ta, jak ji znáte s Harryho Pottera, Sweeney Todda, Alenky v Říši divů, apod. Helena a její role filmu dávají zajímavý nádech, protože v roli uklízečky, která má na nohou vždy vysoké jehly a v puse cigaretu, působí jako vždy, bláznivě. Příběh vypráví o chlapci Nigelovi, který nemá dobrý vztah se svým otcem, za to se svojí matkou ano. Je fascinován jídlem, možná proto, že jeho maminka neumí vařit, takže si doma užije pouze jídla z konzervy. Jenže jeho matka je nemocná a poměrně brzy umírá. Po smrti se Nigel snaží sblížit s otcem, pomocí jídla, což je zajímavé, ale dříve, než se stihnou nějak sblížit, vstupuje jim do života uklízečka paní Potterová, která i když má manžela, hází očkem po Nigelově otci. Na samotného Nigela není vůbec milá, možná proto, že vycítí, že chce jeho otce a obává se, že by jí to Nigel mohl zkazit. Nezkazí, protože nakonec od manžela odejde a vezme si Nigelova otce a všichni tři se stěhují na venkov. Paní Potterová je také výborná kuchařka, takže se zdá, že by si s Nigelem časem mohli rozumět, ale Nigelovi to spíš vadí, protože jediné co zbožňuje a co mu jde je vaření a pečení a teď jeho roli kuchaře převzala paní Potterová. Nigel se ale jídla jen tak nevzdá. Na střední škole si vezme jako volitelný předmět právě vaření. Doma se úspěchu nedočká, protože p. Potterová ho neustále sráží, ať uvaří cokoliv a jeho otec je na její straně. Po čase umírá i Nigelův otec, tou dobou je mu sedmnáct let. Paní Potterová, která se potřebuje o někoho starat, by se s ním nyní chtěla sblížit, ale Nigel řekne, že za smrt jeho otce může vlastně ona, utíká nebo spíše odchází z domu a přijímá práci jako kuchař ve veliké restauraci.

Můj názor: Úmyslně jsem neprozradila jednu perličku o Nigelovi, která vás zajisté překvapí nebo šokuje, takže abyste jí odhalili, určitě se na film podívejte a pak mi můžete napsat, jestli víte, co jsem tím myslela. Plus kdy se na film podíváte, odhalíte, proč se jmenuje právě toast. Mě osobně se film velmi líbil, i když mě dvakrát rozplakal. Mám ráda Helenu Carter coby herečku, i když má negativní role, takže jsem si film užila. Ale skvělou roli měl také Nigel (hrál ho Freddie Highmore). Pokud máte občas náladu na vážnější film, určitě doporučuji toast.

Dirty songs

14. dubna 2011 v 21:23 | your StickyBubblegum |  music
Co mají následující písně společné? Jsou to hity, skvěle se na ně zapaří na diskotéce, ale obsahují něco, co se nedá nazvat lehce perverzním, protože by to bylo asi silné slovo, ale v každé z nich se naráží na nějaké sexuální téma nebo je tam o něm alespoň zmínka.

S&M - Rihanna

Co znamená zkratka S&M asi víte. Pokud ne, tak si to někde můžete najít. Tuhle písničku opravdu zbožňuji a jsem schopná si jí za den pustit i padesátkrát. Vymakaná není jenom písnička, ale i videoklip, takže na něj určitě mrkněte. Sice mi příjde poněkud zajímavé, že Rihanna tu píseň nazpívala, když jí kdysi zbil její přítel Chris. Kdyby se to stalo mě, nevím zda bych zpívala, že mě vzrušuje, když mě při sexu někdo mlátí bičem. Každopádně k písničce mám opravdu blízký vztah.
Cause I may be bad but
I'm perfectly good at it
Sex in the air
I don't care, I love the smell of it
Sticks and stones may break my bones
But chains and whips excite me
Protože jsem možná špatná, ale
jsem v tom perfektně dobrá,
Sex je ve vzduchu,
neřeším to, miluju jeho vůni,
Tyče a kameny možná zlámou mé kosti,
ale řetězy a biče mě vzrušují

A jaké jsou další songy? CČ

Crazy účes

11. dubna 2011 v 20:14 | your StickyBubblegum |  photos




Interbeauty

3. dubna 2011 v 19:07 | your StickyBubblegum |  diary

Tento víkend probíhal na pražském Výstavišti veletrh Interbeauty, který jsem měla možnost, díky Krásné.cz, navštívit. Z blogerek jsem nejela pouze já, ale také Wendy Felton. Veletrh začínal v 10:00, takže jsem s maminou chvíli před desátou byla na místě, kde už byl pořádný dav lidí. Ten jsme naštěstí mohli předběhnout a vcházeli jsme bočním vchodem, kde se nás ujala kameramanka Daniela. Pak nás (už i s Wendy a její kamarádkou) odvedli k Markétě Holatové, tiskové mluvčí Incheba Praha, která měla vše na starost. Ta nás uvítala, řekla nám v čem bude spočívat náš akční program a už se mohlo začít. Já to teď napíši jen tak stručně a během týdne zde přibudou články, kde bude každý plán z toho programu vysvětlen podrobně :)

Nejdříve jsme zamířili za odbornicí na nehty, která nám nehty nalakovala speciálním lakem, který se jmenuje Shellac a myslím, že se jen tak nedá zakoupit, protože si ho mohli kupovat pouze lidí s IČO. On to vlastně není tak úplně lak, protože pokud si jím natřete nehty, musíte je pak dát do pece, lak ztuhne (podobně jako gel) a vydrží vám pak celý měsíc. Tomu také odpovídá jeho cena, takže není zrovna nejlevnější. Mě nejdříve nehty odlakovaly, pak je natřely podkladovou bází -> do pece, poté Shellackem, já si vybrala růžovou barvu -> do pece, poté stejným lakem natřely ještě druhou vrstu -> do pece a na konec zase podkladovou průhlednou bází -> do pece. Musím říct, že nehty pořád vypadají dobře, takže se "lak" rozhodně vyplatí, pokud máte pěkné nehty a nepotřebujete si je ničit gelem.

Další zastávka byla u "stanu", kde probíhalo vyšetření znamínek pod dohledem doktora. Jedno poněkud výrazné znamínko mám na noze, ale bylo OK, jenom mi doktor nabídl, že se mohu nahlásit u něj na klinice a bylo by dobré znamínko "hlídat".

Pak nás zavedli k dalšímu "stanovišti". Tentokrát jsme šli doslova do naha. Ok, skoro do naha. Proč? Protože nás nastříkali samoopalovacím sprejem, který ihned zabírá, takže když jsme vyšli, byli jsme o dost tmavší, než před pár okamžiky. Během dne barva ještě postupně tmavla, takže jsme byly opálené, jak po pobytu na Hawaii. Akorát jsme se nemohli dvanáct hodin umývat, aby se barva nevymyla.

Vizážista, který byl nejdříve domluvený, nakonec nedorazil nebo nevím, co se stalo. Markéta (tisková mluvčí), která nás měla na starost, to ale zařídila tak, že nám domluvila vizážistky Mary Kay, které nás s Wendy perfektně nalíčili a po celém dni, kdy jsem neměla ani řasenku, jsem konečně vypadala jako člověk. A díky šikovným vizážistkám jsem vypadala i lépe než člověk. Díky tomu, že jsem měla opravdu milou vizážistku, která si se mnou i o každém kroku líčení povídala, teď vím, jak se správně líčit a také to, že linka do oka je naprostý nesmysl.

Poté jsme se vydali na kavitaci. To původně nebylo v plánu, ale slečna Markéta nám to zařídila, takže jsem byla nadšená. Wendy šla na kavitaci a já na stroj, který se jmenuje Bodyter Premium a má podobný účel, jako kavitace - hubnutí, ale také zpevnění těla pomocí elektřiny. Stroj na remodelaci těla je to dobrý, ale samozřejmě musíte jít alespoň na deset procedur a né pouze na jednu, jako já.

Vše jsme završili pod rukama šikovné kadeřnice, která mi doslova za deset (až dvacet) minut vykouzlila na hlavě ten nejdrsnější účet, takže jsem najednou nevypadala jako looser, co ráno přijel a byl podobný čarodějnici, ale jako nějaká hvězda. (Ale zase nebudu namyšlená.) Všichni si mě pak díky tomu účesu fotili, a když jsem následně jela na Chodov na nákupy, přišla jsem si s tím extravagantním účesem poněkud zajímavě. =D Ale sklidil úspěch snad u všech, kdo mě s ním ten den viděly.

Kdybych ten den měla stručně shrnout, opravdu jsem si ho užila a to nejen díky perfektní péči (věřte, že je fajn, když se o vás někdo takhle stará) a možnosti nakoupit si potřebné věci (ať na gelové nehty nebo na cokoliv jiného, protože stánků tam bylo požehnaně), ale také díky milým a ochotným lidem, který bylo všude kolem plno.