Hádky se sousedy, zničený zahradní nábytek a hluk

12. března 2011 v 12:00 | Myší královna |  promotion
Nenávidím bydlení v bytě. Ano, nenávidím.
Až budu hodně slavná a bohatá, tak chci zapomenout pojmy "byt" a "podnájem" na věky věků. Otravní sousedé, tenké zdi i sdílení společných prostor s ne zrovna milými lidmi, to všechno jsou faktory, ze kterých mi skřípou kolečka. Máme sice zahradu, ale ta je dost špatně postavená. Postavit si tam ohniště nebo gril je blbost, nafukovací bazének by rovnováhu patrně neudržel. Navíc, naše zahrada stojí v přímé linii s průchodem do centra, průchod směřuje po schodech, naše zahrada do kopce. Máma si už párkrát stěžovala, že by se chtěla opalovat, ale copak to jde?


Další problém je kočárkárna. Pro některé lidi je prostě nepochopitelné, že si osm bytů na deset metrů čtverečních nemůže uložit krámy. Projet s kolem naší kočárkárnou mi připomíná finále Tour de France.

Mytí chodby je kovbojka. Než umyjete jedno schodiště, druhé je zase špinavé. A co taková sušárna, pro tolik bytů. Ano, asi by byla náhoda, když by všichni z našeho patra vyprali ve stejnou dobu, ale hádat se s naší sousedkou o klíč, když už má tři dny sušárnu zamčenou a nemá v ní prádlo, na to nemám nervy. A dál? Věci mizí ze šňůr, časopisy ze schránek.

Zahradní nábytek je nepoužitelný od doby, kdy na něm náš soused - nacista - začal lakovat staré vojenské helmy. Židle jsou špinavé, ulepené a stůl propálený od cigaret. A to nemluvím o tom, že dotyčný chodí se zbraní v ruce po domě a děsí návštěvy.

Zdi máme ze sádrokartonu, takže slyším každé kýchnutí a každý krok. Nechci vidět, co všechno slyší má sousedka. Garáž je nepřístupná od doby, kdy se nastěhovala x-členná rodina. S klidem se můžu loučit. A to si počkám na léto, kdy mají ve zvyku postavit reproduktory do oken a nechat je dělat celý den díry do mé hlavy.

Nikdy jsem si nepřála být bohatá, ale od doby, co bydlím v bytovém domě, na svém budoucím bohatství trvám…

dodatek: Článek nepsala Bubblegum, ale Myší královna
 


Komentáře

1 Adeline* Adeline* | Web | 12. března 2011 v 19:00 | Reagovat

Tohle je hrozný ale bydlet na vesnici kde bydlím já to také není žádný med. Od doby co můj táta přestal chodit do místní hospody jsme pro všechny rodina pořádných debílků. Další je závist. Všichni lidé tady sedí na zadku a bydlí u svých rodičů a možná i prarodičů. Nikdo se nechce stěhovat, nikdo nic nechce rekonstruovat. Potom příjde naše rodina a opraví celý dům, dá do pořádku zahradu a má dvě auta na která pracně spořila. Tyhle lidi "tohle" nechápou a proto se už několikrát stalo že příjdu na zahradu a tam krabice, použité petardy a tak. Poslední kapka byla když nám začal soused vyhrožovat že nám zastřelí psa jen kvůli tomu že si s tím jejich nesedl. Další věc která je k nevydržení jsou pomluvy! Každý pomlouvá úplně každého.. Jen kvůli tomu že táta tohle nemá rád a nemá žaludek se na to dívat v hospodě a chodí do jiné jsme debilové.. Já jsem se nad to přenesla a přestala chodit ven. Na co taky. Opíjet se ve 14ti letech a hulit nehodlám! :D jinak fakt jsem ty dotazy předtím nečetla :D promiň příště si je budu číst :D

2 EfeeFive EfeeFive | Web | 12. března 2011 v 20:27 | Reagovat

[1]:To mi povídej :-O Nesnáším vesnici :-P

3 Myší královna Myší královna | Web | 13. března 2011 v 11:24 | Reagovat

[1]: To znám, taky jsem na takovém bydlela. Brala bych kompromis: dům na kraji města. nebránila bych se.

4 Marty Marty | 16. března 2011 v 23:06 | Reagovat

Proboha kde to bydlíš? Žiju v paneláku a tohle neznám...

5 veronika veronika | E-mail | 2. ledna 2013 v 8:54 | Reagovat

[1]: to znám před silvestrem sme se dohádali se sousedem  kvuli hluku po 22 hodině to je u nich na dením pořádku pracovat v noci ,ozvali jsme se a byli zle

6 Klila Klila | 28. července 2015 v 13:36 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.