Dětské hřiště a láska?

3. března 2011 v 21:27 | Myší královna |  promotion
Kdo ví, co je k tomu vede. Možná nějaký prapůvodní lovecký instinkt uložený v mozku, tím pádem bychom mohli říct, že malé dítě jedná instinktivně a podle svých genetických potřeb. Ano, mám na mysli škádlení. Tahání za copy bylo, alespoň, v mých dětských letech celkem běžné. Pravda, musel by se udělat průzkum do současných školek, možná bych došla k závěru, že jsou současná mrňata víc "cool".

Malé holčičky oproti velkým holkám tu zásadu, že chtějí hodné chlapečky. Kyblíček podaný ve správnou chvíli jistě zažehne oheň v srdci budoucí lamačky srdcí, podpatků a kdovíčeho; přidal-li by se k němu navíc milý úsměv, zapálily by se lýtka i mně, byť jde o človíčka o tolik mladšího. Takových chlapů už je po málu, ne? V dětství však spoustě hochů gentlemanství nic neříká: středem zájmu jsou dívčí vlasy, copy. Stříhají je, tahají je a libují si v dívčím vzteku. Snad je to hřeje u srdce, kdo ví.

Musím říct, že oproti chování a slovníku dnešních obyvatelů pískovišť bylo mé dětství skoro čisté jak liliový květ. Tehdy kluk, který používal sprostá slova, byl "blbý", dneska by byl frajer. Ale to naštěstí u nás takhle nefungovalo. Na takové se prostě kašlalo. Někdy z takového chování vyšla ale moc dobrá kamufláž! Dotyčný, který vám ze začátku bere věci, trápí vás a nemá pro vás vlídné slovo, zapojí hru očí a potutelného výrazu. Divočejší útoky ustávají, nahrazují je ty mírné. Štípání, lehká "kopřivka", lechtání, vše se stejným úsměvem. Nakonec to končí bonbóny v papučkách, společné houpání na houpačce a bitkou, kdykoli se na dotyčnou někdo jen křivě podívá. Ti otrlejší si možná se svou milou ve školce zahrají na maminku a tatínka s panenkami a dětským nádobíčkem. Ale to se u kluků v tomhle věku dělo málokdy. Vlastně se ani nedivím, že v tomhle věku musí kluk holce do obličeje chrstnout lopatku písku, protože věku odpovídající asexualita někoho může dost dobře potrápit.

Dětské hřiště není jen klouzačka, psí hovínka v písku a kamení. Jen my, dospělí, vidíme dětství už trošku zkresleně. Nevidíme pusinky schované v domečku nad skluzavkou, ani společné, dávno zbořené bábovičky, které jako by byly základem budoucích vztahů. Vidíme to jako minulost, která se nás netýká. Jako by všechno bylo dávno pryč. Přitom tenkrát ON pro nás byl ten první, ON pro nás byl ten jediný, ON pro nás byl ztělesněné dobro, krása, a tak dále, a tak dále. Jako bychom už nemysleli na to, že priority se věkem nemění. Dětské hřiště bylo tehdy pro nás něco, jako je pro dospělé hospoda, kavárna, knihovna, kostel. Někdy je to i kostelem pro maminky na mateřské dovolené, které se na dětském hřišti denně schází, probírají vaření, módu, život, zdraví, muže a hlavně děti. A taky: "Pepíku, nehaž ten písek!" "Aničko, neplač!" Dneska už je z Pepíka Tadeášek a z Aničky Šeherezáda a místo písku po sobě hází mnohem horší věci - oba, emancipace je prostě všude a do flirtování se pouštíme i my, ženy. Nesmějte se pojmenování "flirt". Ve srovnání s námi, dospělými, co sedíme v baru a olizujeme si rty při pohledu na někoho, kdo se nám líbí, nezní o moc líp.
 


Komentáře

1 Mischa Mischa | Web | 4. března 2011 v 8:12 | Reagovat

Hezky napsané :)

2 annafalt annafalt | 4. března 2011 v 8:48 | Reagovat

Zajímavý článek :-D

3 Simi Wynter Simi Wynter | Web | 4. března 2011 v 10:01 | Reagovat

Pekne napísane a pravdivé :-)

4 Epolika♥ Epolika♥ | Web | 4. března 2011 v 12:32 | Reagovat

Pěkný blog i článek. :)

5 Fée Fée | Web | 4. března 2011 v 14:15 | Reagovat

Páni, úplně jsem si vzpomněla na svojí první velkou lásku ve školce a pak i první dva roky na ZŠ (než jsme se odstěhovali), kdy jsem s dotyčným plánovala dokonce svatbu :-D Pak mi ještě asi tři roky volal a pak zmizel :((

6 Myší královna Myší královna | Web | 4. března 2011 v 14:31 | Reagovat

Heeej, tys mě nepodepsala... :-(

7 Lady Nataly Lady Nataly | 4. března 2011 v 16:11 | Reagovat

Pravda pravdoucí .. Já vždycky když vzpomíná na školku vybavím si děsný rámus :D

8 Myší královna Myší královna | Web | 4. března 2011 v 16:33 | Reagovat

Díky :D

9 Neriah Neriah | Web | 4. března 2011 v 17:52 | Reagovat

Áá, jde na mě sentimentální nálada. Školku jsem nenáviděla, za to v první třídě jsem našla svou životní lásku :D Akorát se o rok později odstěhoval a ani se se mnou nerozloučil... Prevít! :-) Ale ráda bych věděla, kde je, co dělá a jestli si na mě občas vzpomene :D
S tou Šeherezádou, Esmeraldou a bůhví čím je to bohužel pravda... A chování dnešních dětiček už není ani trochu roztomilé.

10 Mell Mell | Web | 4. března 2011 v 19:33 | Reagovat

krásne :) Čistá pravda..

11 Angee.na Angee.na | Web | 4. března 2011 v 20:26 | Reagovat

To je fakticky zajímavý článek. Dokážeš se do toho parádně vžít. Ani se nedivím, že pracuješ pro tolik webů. Umíš nádherně psát ;-)

12 brune-tte brune-tte | Web | 4. března 2011 v 23:28 | Reagovat

krásný článek

13 Nellia Nellia | Web | 5. března 2011 v 21:20 | Reagovat

Ahoj bubblegum!
Mám nový blog tak se kdyžtak podívej :)
http://fit-teen.blog.cz/

14 Em Em | Web | 6. března 2011 v 22:22 | Reagovat

Hezký článek :)

15 vcelkamaja1999 vcelkamaja1999 | 7. března 2011 v 8:12 | Reagovat

hezký článek.... :) a kdyžtak se muzes podivat na muj blog

16 vcelkamaja1999 vcelkamaja1999 | 7. března 2011 v 8:14 | Reagovat

www.vcelkamaja1999.blog.cz ale sem teprve 6 takze nic super tam asi neni :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.