Červenec 2010

Báječný svět shoppaholiků

31. července 2010 v 20:04 | your PinkBubblegum |  diary
Blend by Lapri :*

Takže tady jsem zatím odpověděla skoro na všechny vaše dotazy. Tedy kromě těch, ve kterých jste se ptali na odkaz na blog :D

Dneska jsem zkoukla film Báječný svět shopaholiků a musím říct, že je fakt skvělý. Tý holce jsem tak trochu záviděla a budu v tom stylu psát příští článek. :) (A taky přemýšlím, že pojedu nakupovat :D)

Vlastně mám v plánu teď dost článků a ve většině z nich Vás budu otravovat s vaším názorem na danou věc nebo s radami :D

Mimochodem nemáte někdo nápad na nějakou modelku se kterou bych mohla udělat rozhovor do rubriky Jak se stát *. Myslím vážně modelku a né fotomodelku (tu už sehnanou mám) :)

Miss? Some other time...

30. července 2010 v 0:23 | your PinkBubblegum |  diary
Právě mi psali z agentury, do které jsem se nedávno hlásila, že mě vybrali do finálové dvanáctky do jedné soutěže Miss. Ale napsali mi to opravdu na poslední chvíli, protože bych musela přijet tuhle sobotu (no mžoná bych si to zařídila), ale součástí tohoto (jako asi každé miss) je i to proklaté promenádování v plavkách. Na to opravdu nemám, takže je asi budu muset odmítnout. Ale nerada :/

Jinak mám naplánované dvoje focení. Jedno s fotografem venku (místo už je vybrané, ale zatím tajné :D) a pak s fotografkou, umělou krví a jejím hadem! (Bojím, ale těším :D). Taky budu točit scénku do něčeho jako... "krátkometrážního filmu" nevím jak bych to nazvala a budu tam ze sebe dělat vražedkyni - to ještě bude zajímavé :)

Dneska se mi ozval další fotograf, takže možná ještě jedno foceníčko přibude :) Ach jak já se těším.

Music "řetězák"

29. července 2010 v 23:24 | your PinkBubblegum |  diary
Je to vlastně řetězák, kdy zapnete přehrávač se všema songama co máte v PC, dáte náhodné přehrávání a pak jen postupně zapisujete songy. :D Já jsem to "oživila" tím, že jsem pokaždé vybrala část z textu, která mě /to/ nějak vystihuje a napsala jsem to vždycky česky - nechci vás podceňovat, ale chtělo by se vám to překládat? :D


01) Pokud se tě někdo zeptá: "Je tohle dobré?" - Co odpovíš? - Money,drogy,děvky -> Tohle jsou 3 věci, který propadají světu, od nich se život odvýjí, je to jako tisíc květů, na jednom malým stromě, kde pravidelně každou noc, čekají zástupy lidí, až někdo příjde na pomoc.

02) Jak bys popsala sebe samu? - Príbeh -> Hrdlo mi zviera pocit prázdna mám, na ten chlad dotyk viac nepomáha?

03) Co se ti líbí na mužích? - 2 fast 2 live /Příliš rychlý pro život/ -> Je to na cos čekal? Tak ztracená, ztracecená v tvé mysli

04) Jak se dnes cítíš? - Ooh, oooh baby -> Tvůj hlas je milovana hudba v mích uších, šeptej zlehka a svět zmizí... :*

05) Jaký je smysl tvého života? - Voodoo princess /Princezna voodoo/ -> Tak znovu,co bys asi dělal, kdybych byla princezna voodoo? Takže ty mě nemáš rád? Propíchnu ti břicho.

06) Jaké máš motto? - Cry and die /Brečet a umřít/ -> A já chci brečet a umřít! Pustit tě z hlavy. Všechno mělo cenu. A jedno dne... do prdele se všema!

07) Co si o tobě myslí tvoji přátelé? - 17 -> Jak prach mi usedáš, na usedavej pláč. Dík, že mě nezvedáš, neříkáš: "Není zač". Pískovou mandalu, sfoukne vítr pomalu. Jak mniši v Tibetu, já to všechno zametu

08) Co si o tobě myslí tvoji rodiče? - Maska -> Falešnej smích a v očích hřích na rtech jen rádoby fakt, co nás všechny zmát! Přestaň lhát do očí pravdě se dívat nestíháš!

09) Co je to 2+2? - Where's ma place? /Kde je moje místo?/ -> Není příliš pozdě vrátit se k místu, kde jsem začala věřit. Jsem ztracena, nebo jsem špatná? Ještě to nepoznám. Kde je mé místo? Kde jsem se zkazila...

10) Co si myslíš o svém ex? - Radar -> Mám své oči na tvých a nemůžu ti dovolit utéct. Hej zlato, nemůžeš mě setřást, protože ses dostal na můj radar


11) Co si myslíš o osobě, kterou máš ráda? - I got nerve /Mám nervy/ -> Vím co máš rád, vím na co myslíš. Chtěla bych mít co si zasloužím. Mám...Mám nervy

12) Co si myslíš o svém partnerovi? - Už mě víckrát neuvidíš -> Na dveře škrábej, básně piš, už mě víckrát neuvidíš. Jak se domů dostaneš? Tahle noc končí a ty víš, že mě víckrát neuvidíš. Ulicí prázdnou padá déšť...

13) Jaký je tvůj životní příběh? - Stay outta my way /Stojíš mi v cestě/ -> Jdi mi z cesty, (víš nějak si přišel do mé hlavy). Skončila jsem s tebou, (zasáhl si mé nitro, nemám hlavu vysoko). Dnes odcházím, (už dost, já, já tě prostě chci,) Je konec brouku, je to pryč, (ty jsi můj můj můj, musím tě mít)

14) Čím chceš být, až vyrosteš? - Just like you /Stejná jako ty/ -> Tak jo, všechno, co jsem si vždycky přála je to vážně takové, jaké se to zdá? Jsem šťastná dívka, jejíž sny se splnily. Ale pod tím vším, jsem stejná jako ty...

15) Co si myslíš, když vidíš osobu, kterou máš ráda? - Liar in the glass /Lhář ve skle/ -> Tancujeme mezi našimi stíny, naši nepřátelé spojili stopy stopami, ujmu se vedení, já jsem zvyklá na běh, jsem zvyklá schovat se tomu tancu do noci.

16) Co ti budou hrát na pohřbu? - Tears don't fall /Slzy nepadají/ -> S očima podlitýma krví, dívám se jak spíš, teplo které cítím vedle sebe pomalu mizí. Tvoje slzy nepadají, tříští se kolem mě. Její svědomí volá, cítí se vinna než aby šla domů

17) Jaké máš koníčky? - Proč jsi proboha na mě tak zlá? -> Budu zlej, budu na tebe zlej, dostaneš na p**** a budeš hodná. Omotám si tě kolem ****, vzdorovat mi už nebudeš schopná.

18) Z čeho máš největší strach? - Poison /Jed/ -> No lyrics

19) Jaké je tvoje největší tajemství? - Losing my head /Ztrácím hlavu/ -> Jsem ztracená ve své hlavě, můj život závisí na tobě a strašná příšera hlídá klíč, já nemohu utéct pryč, jsi rytíř mého života, tak přijď a zachraň mě, jsem ztracená ve své hlavě, nemohu utéct.

20) Co si myslíš o svých přátelích? - My happy ending /Můj šťastný konec/ -> Je krásné vědět, že jsi tu byl. Díky za to, že jsi dělal, že ti na mě záleží a dával jsi mi pocit, že jsem jediná. Je krásné vědět, že jsme to všechno měli. Díky, že se díváš, jak padám a dáváš mi na vědomí, že to je všechno pryč.


I hate Czechs! Why?

29. července 2010 v 0:01 | your PinkBubblegum |  problem
To, že nemám ráda Česko a Čechy, ví asi jenom ti z vás, kteří pravidelně četli mé výlevy a články. Nevím, jestli jsem se někdy zmínila o tom, co mě k této nenávisti přivedlo a denně přivádí, a proto píšu tenhle článek.

Lehce vysvětlující citace, kterou bych to začala (z filmu Román pro ženy):

"Češi zkrátka mou mámu definitivně zklamali. Podle ní jsou Češi buďto zamindrákovaní slaboši, nebo naopak domácí tyrani. Jsou to buďto trapní šetřílkové, anebo zbohatlíci, mluvící jen o penězích. V každém případě jsou to vulgární primitivové a beznadějní křupani. Na ulici kolem sebe plivou, páchnou potem a nosí děsivé spodní prádlo, o oblecích ani nemluvně. Jejich hygienické návyky jsou strašlivé, dokonce ještě strašlivější než způsob, jakým jedí krevety (pokud je ovšem na krevety někdo pozve, protože sami by si tak drahé jídlo nikdy neobjednali). A tak dále. Výjimky potvrzují pravidlo.
Podobně jako Čechy nesnáší máma už i češtinu. Čeština je podle ní starý, opotřebovaný jazyk, v němž naprostá většina věcí nefunguje - podobně jako v českých vlacích. Kdosi (Pažout ) vám například česky řekne: ,Miluju tě, chci si tě vzít a žít s tebou celý život.' - a za pouhých pár měsíců už ta slova neplatí. Slova v češtině už zkrátka ztratila svůj význam - nebo dokonce získala význam opačný. Miluji tě znamená opustím tě."

Nejen tenhle film ukazuje obrázek těch pravých Čechů, ale třeba i takové Slunce, seno, erotika a scéna, kdy Češi sedí u stolu a večeří. Když jeden pán nemůže, dostane se mu odpovědi: ,,Tak si povol kalhoty. Přece to tady nenecháme." Mezitím si nějaká babka do kabelky strká kusy kuřete, aby to náhodou nezůstalo na stole. Co z toho asi tak vyplývá?

http://www.123icons.com/freeicons/7313.png

Když pominu to chování alias Skrblík (shrábnou za co nejmenší cenu co nejvíc a aby se na jiný nedostalo), štve mě i to bulvární chování. Nejlépe to napsala nedávno na FB Sandra Rosová (alias Bell alias Lojkásková).
"To, co si dovoluje český bulvár k jediné naší české Miss World, to by si tady v USA nikdy nedovolili. Získat ocenění nejkrásnější ženy na planetě je tady bráno jako nejváženější titul, který muže žena získat."

Ale tím nechci ukázat jen na to, jak se píše o Taťáně Kuchařové nebo o českých celebritách. (Ehm, o českých celebritách? Většinou se píše o modelkách, které nikdo nezná, nic nedokázaly a nikoho nezajímají, a o pravých celebritách, kterých je v Česku dost málo, se nepíše.) Jde o to, jak se Čechové chovají k ostatním i běžně. Dobrým příkladem je třeba i teď známá Natalia Sadness. To, co jí ostatní píší je vyloženě hnus! Její komentáře tvoří buď nadávky ve stylu, že je blond, s blbým hlasem a úplně vypatlaná a že z toho možná vyroste (aha, ty lidi jí hodně znají a proto mají důvod to psát. Nejlepší když se pak zjistí, že ti lidé jsou tak o 1-5 let starší, mají také blog nebo youtube, ale nikoho jejich články a videa nezajímají, takže maximálně závidí), nebo že je to "kundička", kterou by celou "ošukali" (ještě inteligentnější názor), nebo moudra ve stylu, že je to jen trapný pokus proslavit se a že je děsná (a to jen proto, že se jí ten trapný pokus proslavit se lehce vydařil).

Dnes jsem se dozvěděla, že jsem "taky totálně blbá a vypatlaná", protože jsem se jí zastala. (Mimochodem tento poznatek o mě mi sdělil jistý náctiletý muž, který mě do doby, než jsem napsala komentář, neznal. Je asi geniální a já se před ním klaním, když z těch pár vět poznal, jak jsem stupidní blondýna!) :)

No když obrátím list a zmíním se o něčem jiném, je tu další věc - "příjemnost". Jistě že nemusíte být příjemní na každého. Vlastně nemusíte být milý na nikoho, ale když jste v práci, někdo vás platí a jste v kontaktu s lidmi, tak byste přece jen milí být měli! Tím třeba myslím prodavačky v obchodech, které se jen ušklíbnou, když je pozdravíte, a celou dobu se tváří jako, že je mučíte. Nebo třeba paní, co vás málem seřve, když si od ní kupujete lístek do kina. Takových zážitků mám nespočetně mnoho. Ale víte, co je zajímavé? Tohle se mi stává jen v ČR. V Itálii, Chorvatsku, Španělsku, Rakousku nebo Londýně si to nikdo nedovolil.
Ba naopak, když zavítáte do kavárny u nás, servírka vám hodí na stůl lístek, že vás málem sejme. Když jí říkáte, co chcete, zuřivě si vás měří pohledem, když vám po půl hodině donese pití nebo jídlo, co jste si údajně objednali, a vy zjistíte, že je to vlastně něco jiného, než jste chtěli, a sdělíte jí to, málem se k smrti urazí a vezme vás po hlavě skleničkou. A ještě jí musíte na kolenou prosit, aby vám to tedy vyměnila.
V Rakousku, Londýně nebo Itálii se na mě usmívali, doporučili mi, co bych si měla dát, když mi donesli, co jsem chtěla, ještě mi popřáli, ať mi chutná, nebo se alespoň chovali slušně. Když jsem odcházela, poděkovali, a když neřekli "Přijďte zase.", ozvalo se alespoň "Nashledanou.". To se mi tady opravdu moc často nestává.

Když potkám někoho na ulici v Česku a zeptám se na cestu, nebo zda by mi neporadil, buď mě pošle do prdele (ano, i to se mi stalo), nebo se na mě bude vražedně dívat s tím, že nemá čas, anebo mi možná poradí (tak z 1% se to stane). Když jsem se ptala na cestu v jakékoli jiné zemi, hlavně v Londýně, vždycky mi někdo ochotně poradil nebo mě tam rovnou zavedl. Většinou se i ptali, odkud jsem, když nejsem místní, nebo proč hledám onu památku nebo místo.

Pokud vás chce sbalit nějaký kluk, můžete považovat za kompliment, že vás označí za "rajcovní kundu" nebo "šukézní matroš", a to, že vás pozve na kofolu (nebo spíš panáka rumu, aby vás opil) je vrchol galantnosti. A když mu potom nedáte, jste "píča". (Omlouvám se slušným českým klukům, kterých asi moc není). Pokud vás chce dostat Ital jenom na jednu noc, alespoň to dělá galantně. Jste pro něj ta nejšarmantnější a nejkrásnější dívka, jakou kdy viděl, která má místo očí diamanty, a když se usměje, tak se mu zvyšuje tep. Pokud vás chce opít, tak alespoň vínem nebo šampaňským. To jak úžasní gentlemani jsou kluci z Anglie, raději vynechám, protože bych psala hodiny. :)

Mohla bych to napsat ještě delší a vyjmenovat i jiné důvody, kterých je ještě mnoho - (Ať jde o rasismus, školy, šikanu, apod.) -, ale to byste už asi nečetli, že? Pokud ano, budu pokračovat v dalším článku. Nemusíte s mým názorem souhlasit. Pokud si myslíte, jak jsou ČR a obyvatelé této republiky skvělí a úžasní, myslete si to. Ale mýlíte se. Samozřejmě neházím všechny na jednu hromadu. I v týhle republice možná někde plavou nějaké výjimky, ale já svůj názor prostě nezměním.

Násilnický polibek :-*

28. července 2010 v 13:33 | your PinkBubblegum |  povidky
S touto povídkou jsem přihlášená ve spisovatelské soutěži. Pokud by se Vám líbila a chtěli byste mi pomoci (tím, že mi dáte hlas), tak se ozvěte a já Vám dám "návod" :D :)


Doběhli jsme na louku téměř ve stejnou chvíli. Zastavila jsem se a pohlédla vzhůru. Obloha už byla z větší části ztemnělá, hvězdy se začaly odhalovat, ale měsíc byl schovaný za mraky. ,,Kam se koukáš?" ucítila jsem kolem pasu jeho ruku. Přestala jsem se dívat vzhůru, s nadechnutím a hraným úsměvem jsem se otočila k němu.
,,Kam bych se měla koukat? Nikam."
Teď byl on, tím kdo mlčel. Udělala jsem pár kroků od něj. Věděl, proč jsme tu a částečně i tušil co mu chci říct, ale já pořád nemohla nalézt vhodná slova. A tím mlčením mi to také neusnadňoval.
,,Ty víš proč jsem si před tím rokem vybrala tebe, že?" zeptala jsem se tiše, ale ani jsem se neopovážila na něj podívat. Slyšela jsem jak jde pomalu ke mně.
,,Jo, tuším to," zašeptal mi téměř do ucha. Z jeho horkého dechu na mém krku, mi okamžitě naskočila husí kůže. Na pár vteřin jsem si přišla jako kdybych na tom místě vůbec nebyla. To co se teď mělo stát, se nemohlo dít. Musela to být noční můra. Z omylu mě ovšem vyvedla nesnesitelná bolest u srdce. Takhle nějak asi bolelo, když vám někdo do srdce bodal dýku nebo když jste měli infarkt. Mě se teď nedělo ani jedno, ale přesto se bolest na pár vteřin ohlásila. Věděla jsem, že už moc času nezbývá.
,,Dej mi ruku," zašeptala jsem. Ani jsem to nestihla doříct a cítila jsem jak mě zezadu objal kolem pasu, levou rukou mě otočil k sobě a pravou propletl mezi mé prsty a držel mě. Držel mě dost těsně. I když jsem teď byla otočená čelem k němu, snažila jsem se na něj nepodívat. Civěla jsem do země a držela jeho ruku. Cítila jsem jeho horkou kůži, tep v jeho prstech.. Přišlo mi jako kdyby jeho ruka hořela a lehce jsem stisk povolila.
,,Nepouštěj mě," zaprosil a stiskl mě stejně pevně, jako před chvílí já.


Jak se dělají: Delší vlasy

27. července 2010 v 10:53 | your PinkBubblegum |  jak
Každý z nás chce to co nemá. Někdo má kudrnaté vlasy, chtěl by rovné. (Vezme si žehličku.) Někdo má rovné zplihlé vlasy a chtěl by objem. (Může si vlasy natužit, koupit si šampon pro objem, ...). Někdo má dlouhé vlasy a chce krátké. (Ostříhá se.) Ale co mají dělat ti, kdo mají vlasy krátší a chtěli by delší? Právě tím se teď budu zabývat. Existuje více možností.

1. Nechat si vlasy prostě dorůst.
2. CLIP IN
3. Rasta copánky
4. Prodloužení


CLIP IN

Je to asi nejjednoduší a nejlevnější způsob. Clipsy se dají pořídit z pravých vlasů a většinou stojí od 500,- (za 6 pásů) do 3000,- (ale jsou i dražší). Podle toho jakou délku, kvalitu nebo barvu požadujete. Doporučuji je koupit na aukro.cz. Výhoda je, že si clipsy můžete nandat/sundat kdykoliv chcete a nezáleží na tom, jak Vám rostou vlasy.

Rasta copánky

Tím, že si necháte na své pravé vlasy naplést copánky si je můžete prodloužit o jakoukoliv délku. Do půli zad nebo klidně až ke kolenům. Nejlevnější napletení v salonu stojí od 4 000,- výš. Zase záleží na délce a také na tom, kolik budou plést copánků. Většinou jich je kolem 200 a naplétá se 2-3 dny za sebou, protože za den se naplést nestihnou. Rasta copánky vydrží 3-6 měsíců (než odrostou vlasy).

Prodloužení

Tohle je asi nejlepší, ale nejdražší metoda. Na vlasy jsou vám pomocí spojů připěvňovány malé pramínky vlasů - většinou jich je kolem 100 (opět v různých délkách, typech, apod.). Cena se pohybuje od 7 000 - 20 000,- Kč. Záleží na délce, kvalitě, barvě, péči (barvení apod.) + práci kadeřníka. Po 4-6 měsících vlasy odrostou a spoje jsou vidět, proto se musí vyměnit nebo sundat.



Na hřbitově

26. července 2010 v 13:55 | your PinkBubblegum |  photos


Foceno v té největší kose (5-10°C). Myslela jsem, žev těch šatech umrznu. Ještě, že za mnou každých 5 minut běhala Verunka, oblékala mě do bundy a spravovala mi make-up. Díky ti :*
A doufám, že těm lidem co mám pod nohama to nevadí a nebudou se mi chtít mstít ze záhrobí :/ :D

Líčení 7 - Green as grass

26. července 2010 v 12:31 | your PinkBubblegum |  liceni
Photo: My sister
1. Oční stíny [essence] - zelené
2. Tužka na oči [essence] - černá
3. Řasenka [miss sporty] - Studio Lash černá

Krok 1.: Nejprve na celé víčko naneste nejsvětlejší odstín zelené (směrem k obočí rozetřete do ztracena)
Krok 2.: Ke krajům a pod oko poté naneste nejtmavší odstín zelené
Krok 3.: Do oka nebo pod oko udělejte tužkou na oči linku (čím tenčí tím lepší, ale vysvětlujte to sestře :D ).
Krok 4.: Řasy si zvýrazněte řasenkou (stačí párkrát přetřít, aby se Vám řasy neslepily)

My life full of HORRORS

25. července 2010 v 12:47 | your PinkBubblegum |  problem
Každý kdo bude psát článek na téma týdne, bude beztak kecat o tom, co je jeho životním snem a že chce být bohatý, mít dobrou práci a blá blá blá… Já ovšem budu psát o SNECH, které se nám zdají v noci, když spíme. Proč? Protože je to originální a protože se mi v poslední době zdají naprosto ujeté sny! :D

Třeba můj dnešní sen, byl opravdu nechutně divnej. Samozřejmě si ho nepamatuju nějak podrobně, ale sen se odehrával na našem sídlišti. Já jsem byla doma a strašně mě bolelo břicho, když jsem se na něj pak podívala, měla jsem ho pod pupíkem rozřízlé. Ne nějak poškrábané, ale fakt komplet rozřízlé, a lezl mi ven nějaký orgán. Najednou se tam objevila moje kámoška a já jí říkám, že asi potřebuju do nemocnice, a ona, že tam zavolá a objedná mě a něco ve smyslu, že tam budou mít čas až zítra. Šla jsem to břicho ukázat všem lidem kolem sebe, ale všichni mi říkali, že to nic není a tak. Mně ty orgány začaly vylízat ven ještě víc a došlo mi, že mám jít za Tomášem a nemůžu za ním jít, když mám rozřezaný břicho, že by se mě lekl. A tak jsem seděla a snažila se ty orgány narvat zpátky… no prostě nechutný. :D A opravdu netuším, co ten sen měl jako znamenat, kromě toho, že jsem psychopat. A to jsem se už měsíc nedívala na horory!

Nebo před pár dny se mi zdálo o tom, že jsem zavřená v nějaké malé místnosti, kam se sotva vejdu, všude je plno tarantulí a je to něco jako reality show, že s nimi musíte vydržet v té místnosti. Jenže já mám arachnofobii a měla jsem ji i ve snu, takže jsem se z té místnosti snažila dostat a nakonec se mi to povedlo. Utíkala jsem nějakou chodbou a byla jsem v nějakém hradě se spoustou cizích lidí a mezi nimi byl jeden vrah, který se nás snažil všechny zabít. Potom se to "přepnulo" na zcela jiný sen.
Já s někým, kdo byl asi můj táta, jsme šli do podzemní chodby, kde bydlel nějakej psychopat, kterej byl do mě zamilovanej (ale my nevěděli, že tam je). Slezli jsme po žebříku a byli jsme v nějaké divné místnosti. Bylo to, jako kdyby tam někdo bydlel, a taky že jo. Ten psychopat se na nás rozběhl a táta stihl vylézt nahoru po tom žebříku, ale když jsem lezla já, tak mě ten psychouš strhl dolů. Já jsem najednou mohla lítat, a tak jsem zůstala u stropu. On se mě snažil dostat dolů - nožem, koštětem a nevím čím. Pak se naštval a vzal nějaký jídlo. Vypadalo to jak brambora, nebo tak a začal to řezat na kousky a u toho něco říkal. A jak to řezal, začala jsem se najednou rozpadat. Prostě jakoby mi usekl ruku, prsty, břicho, atd. Když s tím krájením skončil, vypadala jsem prostě jen jako hromada masa. Potom dolů slezla máma a hledala mě. I když jsem byla rozsekaná, vnímala jsem, že tam je, ale nemohla jsem mluvit. Ona si pak tý rozsekaný brambory (fakt super, že na mě někdo dělá voodoo s bramborou) všimla a začala ji skládat. Potom to začalo mít tvar člověka a mě se zase začaly ty končetiny dávat dohromady. Jenže potom tam zase vylítl ten psychopat a já se vzbudila…

A jestli máte někdo divnější sny, tak se přiznejte! :D
Co se zdálo dneska vám?

I'm not barbie! So... shut up!

24. července 2010 v 14:37 | your StickyBubblegum |  problem

Hulloa girlz! :)
Z nadpisu asi poznáte o čem chci mluvit, že? K tomuhle článku a zároveň taky změně designu (který jsem poprvé dělala sama, takže je lehce děsivej, ale co... zvyknete si :P) mě přiměly komentáře a připomínky hlavně u jednoho z mých videií. Ano, je to video, které jsem točila pro Domču M. (celou dobu tady bylo dané v menu).

Ti co si ho našli a netušili za jakým účelem bylo natočeno (měla to být parodie) - se do mě začali navážet jak jsem trapná, ať ho raději smažu a že neví na co si hraju. Ehm, samozřejmě to video nesmažu ! Fuck you...

(Což mi taky připomíná paparazzi blogy a jejich články jako "OBJEVILA JSEM VIDEO KDE SE ZTRAPŇUJE BUBBLEGUM" - Celou dobu to video mám na blogu, takže jste objevili akorát tak... velký kulový :P )

Ale aspoň mě to donutilo zamyslet se nad tím jak jsem prezentovaná na blogu. Ti co mě znají ví, že žádná barbie nejsem, i když moje nejoblíbenější barva je - růžová. Jenže na blogu pokaždé růžový design, samé fotky v růžovém, pořád otázky typu - co říkáš na barbie styl? jsi barbie? a blá blá blá...

Taky mě odrovnávají "růžovoučké designy a zprávy" od našich pár slavných blogařek + ostatních co se je snaží napodobit. A proto jsem se rozhodla ukázat vám, že nejsem žádná zkur*ená barbie!

your StickyBubblegum

Moje nejoblíbenější blogerky

23. července 2010 v 12:15 | your PinkBubblegum |  belite

Chcete vědět s kým z blogového světa si nejvíc rozumím nebo čí blogy mám nejraději?

Navíc jedinečná možnost zeptat se mě co si myslím o Vás nebo Vašem blogu (tady v komentářích) - odpovím na všechny! Nesnáším totiž, když se mě ptáte ve videoodpovědích na vaše blogy, tak proto se můžete zeptat zvlášť tady!

Odpovím buď videem nebo článkem. ;)


My tattoo

20. července 2010 v 11:17 | your PinkBubblegum |  photos


Tak nakonec jednu fotku dávám už teď, protože mě snad každý z Vás (myslím těch co psali comment) žádal ať sem tu fotku dám.



Thnx



I <3 tattoo, but ...

19. července 2010 v 12:21 | your PinkBubblegum |  diary
Au, au, au, auuuuuuu...
Ehm chci říct - UŽ MÁM TO TETOVÁNÍ!!!
A jak jste asi poznali, bolelo to jako... něco :D
Když mi sjížděl dolů po kosti a k tříslům, tak jsem myslela, že asi vyskočím z toho křesla a uteču někam hodně daleko nebo že začnu křičet a nadávat nebo že si vezmu něco ostrýho a probodnu si ruku, aby se ta bolest vyrovnala. Ale nakonec jsem to přežila.
Navíc měl v salónu akvárka se 4 tarantulema ("vůbec" nemám arachnofobii) a já celou dobu co jsem ležela, měla krásnej výhled právě na ně :/ :D Brrrr...


Fotku Vám sem dám buď večer (což na 99% neudělám :D) a nebo až se domluvím s fotografem na ateliérové focení, protože mám skvělej nápad na fotky, kde ta kérka bude vidět! :D
Ale kdybyste to fakt nemohli přežít, tak když napíšete (na icq nebo FB), tak Vám tu fotku pošlu teď no :D

A dám vám radu - nikdy si nenechte tetovat třísla ani břicho! :D

btw: Uvažuju o tom, že si dám pierc do břicha, ale je možné, že bych tím přivodila rodičům infarkt :/ :D Co myslíte vy?


Vampire

18. července 2010 v 17:37 | your PinkBubblegum |  photos

Důkaz toho, že jsem upírka
(A nebo, že piju Blackové pořád krev :D)

PinaColádová Bubblegum :D

17. července 2010 v 18:57 | your PinkBubblegum |  diary
Ciao amore :D
Co máte v plánu na příští prázdninovej týden?
Já si domlouvám focení s jedním novým fotografem, tak uvidíme co z toho bude. V pondělí jdu na tu kérku a v úterý bych měla mít ***** :D

Momentálně piju druhou Pina Coladu (a je mi z toho rumu už lehce blbě, protože jsem celej den nic nejedla, jen piju :D). Ale dnešek je úžasnej den, protože konečně PRŠÍ!!!
(No včerejšek byl víc úžasnej, ale neva :D)

btw: No nebyla by krása kdyby prodávali žvejkačky s příchutí pina colady? :D

Dvě nenamalovaný... :D